úterý 5. června 2018

5 tipů, jak překonat lenost a vyběhnout!

Nebudeme si nic nalhávat, každýmu se občas nechce. Jsou dny, kdy vám při představě běhu naskočí husí kůže. Raději byste si četli na zahradě a dlábili u toho zmrzku. Raději byste dělali cokoliv jinýho, včetně žehlení, jen abyste nemuseli obout běžecký boty a dát si tu sedmičku, kterou jste celej den plánovali. Kdo tvrdí, že se do běhu nikdy nemusí přemlouvat a každej den se na něj těší, tak pěkně kecá! I když běh milujete a je součástí vašeho života, občas (často! :D) se vám prostě a jednoduše nechce, hledáte výmluvy, máte radost, když vám vybouchne hlídání a vy nemusíte na intervaly. V takových lenivých chvílích většinou běhat nejdete a pak jste na sebe akorát naštvaní. Máme to tak všichni, začátečníci (i když tady je to většinou spíš taková veliká natěšenost a vzhledem k tomu, že na začátku roste síla a rychlost strašně moc rychle, je to i skvělá motivace), běžci (posouvat se dál po několika letech pravidelnýho běhání už není vůbec jednoduchý a chtě nechtě musí přijít na řadu tolik nenáviděný intervaly, kopce atd.) i profíci (protože koho občas fakt nesere jeho práce?!). A já vám dnes prozradím pár tipů, jak překonat lenost a trochu se nakopnout. Funguje to na mě, něco víc a něco míň, ale ve výsledku fakt vyběhnu vždycky, když bych měla.

1. Playlist

Bez hudby běhám jen na závodech (čili jednou za rok) a občas v lese (když se bojím úchylů), jinak mám sluchátka pokaždé a to, co mi v nich hraje mě hodně ovlivňuje. Už několikrát jsem vám doporučovala aplikaci Spotify, najdete tam všechno, můžete si tvořit vlastní playlisty nebo poslouchat již vytvořené - můj nejoblíbenější je "Songs to Sing in the Shower". Jsou tam neskutečný vypalovačky a je to asi jedinej mix, u kterýho si při běhu tak trochu tancuju :D


Jinak se už pár týdnů přemlouvám k tomu, zkusit nějakou audioknihu, ale moc se do toho nehrnu, tak uvidíme, jak to s tím mým čtením při běhu dopadne. Jak jste na tom s posloucháním audioknih vy? Taky si připadáte, že ten papír tak nějak podvádíte a že to není ono?

2. Cíl

Dejte si cíl. Do měsíce uběhnu v kuse pět kilometrů, za dva týdny stáhnu průměrnej čas na kilometr pod 5, za týden vyběhnu ten kopec na jeden zátah. Nebo si rovnou naplánujte závod, to je totiž ta nejlepší motivace. Pokud teda nejste takovej stresař a nezávodní typ jako já, to by možná mohlo být spíš demotivující, i když třeba Běhej lesy mě baví i přes tu mou hrůzu ze startovního výstřelu.

Když se v lednu přihlásíte na červnovej půlmaraton, běhat prostě budete, nedá vám to, budete mít před sebou jasnou vizi, uvidíte sami sebe jak probíháte cílem, věší vám na krk medaili, máte husinu po celým těle a jste na sebe sakra pyšní! V případě těchto delších závodů doporučuju nic nepodcenit a klidně si nechat sestavit tréninkový plán (případně stáhnout nějaký univerzální na Běžecké škole). Nebudete muset nic řešit a prostě pojedete podle jasně daného rozvrhu, který vám nedovolí něco šmelit. Samozřejmě může být váš cíl třeba i váha nebo pět let starý džíny, do kterých se nemůžete nacpat, to už pak záleží na každém z vás.

3. Parťák/tým/výzva

Ve dvou se to lépe táhne a ve větší bandě ještě líp. Většina lidí co znám, se mnohem víc hecne na skupinovce než doma v obýváku u telky. Ta atmosféra, adrenalin, možná trochu soutěživost...
Běh je sice individuální sport, a proto ho tak miluju, ale i přesto chce člověk svoje pocity a poznatky z něj sdílet. Ne nadarmo se říká, že když začnete běhat, nemluvíte zpočátku o ničem jiném než o kilometrech, botách, gumičkách, playlistech, sporttesterech, sluchátkách...prostě si to zamilujete a pustíte do svýho života naplno. A chcete si o tom s někým povídat, případně se zeptat na radu nebo názor. Od toho jsou tady různé běžecké skupiny na facebooku, blogy, instagramy, výzvy, běžecké školy, hromadné výběhy...zapátrejte a najděte si to svoje.
A když se vám zrovna nebude chtít vyběhnout, otevřete blog nebo ig profil, projedete fotky a hned to půjde líp.
Taky určitě pomůže, když se domluvíte s kamarádem, že budete dvakrát týdně v určitou dobu běhat, bez vyjímek, nekompromisně. Vyhradíte si na to čas a prostě půjdete. protože kamarád čeká u branky a byl by fakt pekelně naštvanej, kdybyste ho v tom nechali samotnýho :-)



Pokud byste se chtěli přidat k nám, tak v červnu běháme pod hashtagem "behamsespagetou" a odměna je veliká! Balík plnej běžeckých nezbytností, od dobrot, přes knihy až po gumičky do vlasů nebo kompresní podkolenky :-)


4. Odměny

Je to prosté a trochu dětinské, ale rozhodně to funguje. Alespoň na mě. První běžecký boty jsem sama sobě slíbila až po uběhnutí pětky bez přestávky, taky jsem si řekla, že až budu běhat opravdu pravidelně celej půlrok, zasloužím si sporttester a takhle si to dávkuju už šest let :-)
Dávejte si cíle a zárověň se za ně odměňujte. Jasně, největší odměnou je vaše zdravé tělo a čistá mysl, ale trochu materiální radosti ještě nikoho nezabilo. Může se to týkat kilomteráže (když dám tento měsíc 100 km, koupím si tu krásnou běžeckou čelenku, na kterou si brousím zuby už tři měsíce) nebo klidně rychlosti (stáhnu průměrnou rychlost pod 5.30 a až pak si koupím ty skvělý kompresky). Za mě velká motivace!

5. Vyčištění hlavy

Pro mě neexistuje lepší způsob na odreagování a zahnání chmur než běh. I když jsem fakt definitivně rozhodnutá, že dneska fakt běhat nejdu, protože jsem unavená a bylo toho ten den dost, představím si to ticho v hlavě, ten pocit, že jsem konečně sama se sebou, nikdo po mně nic nechce, nic nemusím...jen běžet.
To je nejvíc, to je ten důvod proč běhám a nikdy nechci přestat. To jsou ty chvíle, kdy si srovnávám myšlenky, nápady, kdy jsem to jenom já. Někdo medituje, někdo chodí na terapie, já běhám. A vy byste měli taky, fakt.


Napište mi, čím a jak se motivujete vy, těším se na vaše komentáře :-)

Běhu zdar!

A.
SHARE:

2 komentáře

  1. Zase super článek, hned mám chuť jít si zaběhat Antko :))

    OdpovědětVymazat
  2. Anet, pořád s tím během dost bojuju a mám pocit, že k němu nikdy nedokážu najít cestu. K jednotlivým bodům:
    1. běhám bez sluchátek a bez mobilu, strašně mě to rozčiluje
    2. cíle si dávám, bez toho by to nešlo, ale neplním je na 100%,teda takhle: Řeknu si třeba dnes dám 5 km a vždycky je dám, i když mám sto chutí to po 1 kilometru vzdát. A chci jít na triatlon zase, to je vlastně jediný důvod proč běhám.
    3. běhám nejraději sama, nikoho k tomu nepotřebuju a nechci s
    nikým běžet. Každý má svoje tempo.
    4. Odměny - odměňuju se průběžně za všechno :-)
    5. Vyčistění hlavy - to je velká motivace, to opravdu funguje. Říkám tomu reset mozku.
    Zjistila jsem, že když tomu dám čas, tedy pořádné zahřátí a protažení a běžím prostě pomalu, mám z toho super pocit. Když běžím z bodu nula, bez zahřátí a protažení je to katastrofa, stejně , tak jako když se snažím běžet rychleji. Doběhnu a ani ty endorfiny nepřebijou tu pachuť, že to za moc nestálo.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše komentáře! :-)

© RUN HEART. All rights reserved.
Blogger Templates by pipdig