středa 20. září 2017

Tipy na knihy XII.

Mám pro vás další článek o přečtených knihách. Poslední dobou se snažím psát recenze co nejdřív po dočtení. Kvůli sobě, abych tady měla ten čtenářskej deník v pořádku a taky kvůli vám, abych vás neochudila o skvělé čtenářské zážitky! Někteří z vás mě za to tak trochu nesnáší, protože prodlužuju váš to-read list, tak se na mě nezlobte, prosím. A připište si tam minimálně tři z dnešních pěti knih!


Malin Persson Giolito: Tekutý písek

Tato kniha je jedna z těch, které vás pohltí, vtáhnou a nepustí, dokud nedočtete. Osmnáctiletá Maja je obviněná z masové vraždy na střední škole. Údajně měla společně se svým labilním přítelem postřílet několik svých spolužáků a učitele. Kniha má dvě roviny. V jedné vypráví Maja svůj příběh. O sobě, svém dětství, o tom, jak se seznámila se Sebsatianem (svým přítelem) a o tom, jak žijí dnešní puberťáci. Sex, drogy, vztahy mezi "dětmi" a jejich rodiči, šikana, závist. Druhá rovina je popis soudního líčení. Po celou dobu čtení vlastně nebudete vědět, co si o Maje myslet, chvilku jí budete fandit a po pár stránkách na ni budete nadávat. A na konci? Uvidíte sami :-) Dejte mi určitě vědět, jak se vám kniha líbila!


Dot Hutchison: Sběratel motýlů

Děsivý, drsný, dechberoucí. Líp to asi vyjádřit nedokážu. Pokud byste si letos na podzim měli koupit jen jednu knihu, měla by to být rozhodně tahle! Sběratel motýlů unáší mladé dívky a vězní je, znásilňuje, zabíjí...Zní to tak trochu jako ostatní příběhy o úchylných magorech, ale tohle je tak surový a šokující. Nic podobnýho jsem zatím nečetla. A asi nikdy mi tolik nenaskakovala husí kůže, jako u této knihy. Rozhodně stojí za přečtení!

J. P. Delaney: Ta přede mnou

Téhle knihy je všude plno a chvilkama mám pocit, že ji čtou úplně všichni. Neodradilo mě to ale od přečtení a jsem ráda. Příjemná a napínavá oddechovka. Tak trochu v ní najdete Big Brothera a s Karolínou jsme se shodly, že i 50 shades, ale nebojte, jen v hlavním mužským hrdinovi, jinak žádný velký sprosťárny! :D Hlavní hrdinky (Emma a Jane) se nastěhují do domu, který vlastní zvláštní mladý muž a ten vyžaduje dodržování zvláštních pravidel. Nesmíte si do domu přinést nic svého, musíte ho udržovat sterilně čistý, musíte se nechat sledovat kamerami v každém jeho koutě atd. Jane v něm bydlí teď, Emma v něm bydlela předtím. A zemřela v něm. Kdo ji zabil? Zabil ji vůbec někdo? Je to dokonale zamotaný a fakt čtivě napsaný! Doporučuju.

Sarah Flint: Maminčin mazánek

Na tuhle knihu jsem se moc těšila a asi to byla chyba. Není špatná, to vůbec, ale je to taková ta klasická, tuctová detektivka. Sériový vrah unáší matky s jedním z jejich dětí, u kterých usoudil, že je matky upřednostňují. Chce dát šanci těm druhým, odstrkovaným dětem, na lepší život. Tím, že zabije sourozence mazánka a jejich matku. Magor, který měl se svou vlastní matkou chorobný vztah a proto tohle všechno dělá. Nápad mi přijde dobrej, zpracování trochu slabší. Málo chytlavý, táhlý, nic moc. Neměla jsem takový to nutkání po ní sáhnout v každé volné chvíli. Ale pokud chcete oddechovku a nepřečetli jste doposud asi sto různých detektivek, zkuste ji.

Cathy Rentzenbrink: Poslední akt lásky

Cathy a její bratr Matty mají skvělý sourozenecký vztah, je jim šestnáct a užívají si život naplno. Matty je velký sportovec, ve škole má vynikající výsledky a je to nejoblíbenější kluk široko daleko. Jednoho dne ho po cestě z diskotéky srazí auto a on upadne do komatu. Celá jeho rodina doufá, že se probere a začne dělat pokroky, ale on se po probuzení vůbec nelepší, nevnímá, nereaguje. Je ve vegetativním stavu a zůstane v něm osm let. Osm let se o něj starají, cvičí, zkouší všemožné léky a metody, ale stav se nemění. Po osmi letech stojí rodiče i Cathy před těžkým rozhodnutím - udržovat Mattyho při životě, i když ho vlastně nežije? A není to vůbec on? Hrozná situace. Cathy těch osm let poznamená na celý život a sama v knize píše, že se z této tragédie asi nikdy nevzpamatuje.
Za mě ale bohužel zklamání. Nečekala jsem, že bude kniha tolik o pocitech a životě Cathy. Navíc je to tak jaksi suše podáno, k žádné postavě jsem si nevytvořila vztah a nějak mi prostě nešlo se začíst. Je to smutný příběh, celá rodina si prošla peklem, to ano, ale z knihy necítím žádné emoce. Chápu, že pro autorku muselo být strašně těžké se z této ztráty vypsat, ale bohužel pro nás tu knihu psala opravdu spíše pro sebe. Znovu bych si ji nekoupila.

Co teď čtete vy? :-)

A.
SHARE:

pátek 15. září 2017

Víkend v Londýně - s dětmi a (v rámci možností) levně

Anglie mě lákala už od střední a když jsme s klukama dostali pozvání (no, možná jsme se tak trochu pozvali sami :D) od mojí kamarádky, která se před pár lety přestěhovala přímo do Londýna, nebylo o čem přemýšlet. Jen jsme museli počkat, až se někde objeví co možná nejlevnější letenky. O to se postarala Karolína aka master na nízkonákladové cestování a jelo se! Celý víkend se nesl v low budget stylu, protože rodičák + pár brigád + předraženej Londýn. Nic jinýho nám vlastně ani nezbylo a tak jsme se snažily najít co nejvíc míst, který budou bavit nás i děti a budou levný. Nejlíp zadarmo.


SHARE:

pátek 8. září 2017

24 hodin v Barceloně

S dětmi! Co to znamená? Že navštívíte asi desetinu toho, co jste si napsali do itineráře a místa, která stihnete, jen tak proletíte a většinu času stejně budete hledat zmrzku. Nebo záchod. Protože pětiletý dítě se s váma prostě nebude dvě hodiny kochat krásou chrámu Sagrada Familia. A nebude ho bavit se čtyři hodiny procházet parkem se sochama od Gaudího. Z těchto důvodů jsme si na Barcelonu vyčlenili jenom jeden den a potom pokračovali dolů na jih užívat si moře. Navštívit tohle město byl můj velkej sen a tak jsem byla ráda aspoň za těch pár hodin. Až kluci vyrostou, tak se tam třeba vydáme znovu a prochodíme to tam křížem krážem, užijeme si všechny ty památky, krásy, uličky, kavárny a tak. A nebo taky ne :D


Každopádně vám dnes ukážu pár obrázků z toho mála, co jsme stihli :-) 

Letěli jsme z Prahy a ubytování v Barceloně hledali (jako vždycky) přes booking. Bydleli jsme asi deset minut chůze od La Rambla, což je hlavní turistická ulice v Barceloně (něco jako pražskej Václavák) a přesně týden po našem odjezdu se tam stala ta tragédie :-( 
Hotel byl za dobrý peníze, čistej, žádná velká paráda, ale na tu jednu noc to bohatě stačilo.
Metro je skvěle přehledný, za 14 euro si koupíte lístek na deset jízd a dostanete se všude, kam potřebujete. My jsme jeli metrem k Park Guell a k Sagrada Familia, do centra a k moři jsme chodili pěšky. Na tato dvě místa vám rozhodně doporučuju koupit lístky předem přes internet. Byli tam šílený fronty a kdybychom neměli lístky už dávno koupený, tak tam asi stojíme doteď.



Park Guell

Ráj pro moje děti!

Ráj pro mě!

Ráj pro mého muže!

Španělská paella - celé dva týdny, které jsme ve Španělsku strávili, jsme jedli jen paellu a potvory z moře vytažený.







Kryštof Kolumbus bez hlavy - Aneta fotograf! 



Chok mi doporučovali úplně všichni a měli pravdu. Čokoládovo - donutovo - cronutovej ráj. Kafe nic moc, ale ty dobroty to vyvážily. 

Je to tak? :D 
Sagrada Familia - tady jsem fakt stála s otevřenou pusou, velká nádhera! A to moc na tyhle věci nejsem.


A churros mi taky doporučovali všichni a zase měli pravdu. Smažený, přeslazený, křupavý a TAK dobrý. Ale jejich mini porce pro mě byla až až maxi :D



 Mějte se krásně!

A.


SHARE:

pondělí 4. září 2017

O rovnováze aneb nikdo není dokonalej

Jsou období, kdy si ujíždím na salátech s tuňákem, piju čtyři litry čisté vody denně, chodím spát v deset večer, cvičím denně, do toho třeba i denně běhám, poctivě se protahuju, vykramuju každou druhou zdravou výživu, kterou potkám a v ledničce mám jen zeleninu, zdravé tuky, vysokoprocentní šunku, cottage a prostě žiju ukázkově, zdravě a jsem plná síly a nadšení.
A pak jsou dny, kdy si večer u telky otevřu obří pytel čipsů (občas si ty čipsy ještě posolím, hanba mi!), zapíjím to ciderem a moje chytré hodinky po mně každou hodinu řvou, ať už jdu konečně běhat nebo ať teda aspoň chodím, když už nesplním svůj denní cíl ohledně cvičení.

Tak to jsem já. 

A myslím si, že nejsem jediná. Jedno starý, ale sakramentsky platný heslo: "Nikdo není dokonalej!" se sem podle mě perfektně hodí. Každej máme dobrý a špatný období. Každej z nás je občas na ránu a občas zase boží. To je život. Stejně jako manželství, vztahy v rodině, mateřství nebo atmosféra v práci není vždycky růžová, stejně tak náš režim není stoprocentní. Uvědomte si to, než začnete někoho soudit. K napsání tohohle článku mě tak trochu popostrčila jedna hláška, kterou jsem o sobě zaslechla. "To jsou na blogu samý sporty a zdravý blbosti a pak tady vypije půl flašky jégra!" Tak aby bylo jasno. Nebyl to jégr! :D Ne, teď vážně. Nepřijde mi nic špatnýho na tom, jít občas na pivo nebo se jednou za čas opít. 80% mýho života se skládá ze sportu a zdravýho jídla, protože se tak cítím líp, ale taky jsem úplně obyčejnej člověk, kterej si prostě na zapíjené mimina dá panáka. Nebo pět piv. Samozřejmě to není zdravý a moje tělo se z toho vzpamatovává hodně dlouho, ale rozhodně se za to nehodlám nikomu omlouvat. A že o tom nepíšu na blog? Je přece jasný, že sem chodíte čerpat nějakou inspiraci ohledně jídla nebo se chodíte nakopnout, když se vám nechce běhat, tak proč bych vám měla psát o tom, že jsem šla na pivo? Zajímalo by vás to? Podle mě ne :-) Ale co si budem...na cyklostezce s kámoškou asi nikdy nezažijem to, co po pár aperolech, souhlasíte?

Moje Londýňanka

Zahradní párty s Českou Miss! :D

Olomoucké dny kávy. A proto pijeme Aperol!

Koncert DEPECHE MODE - nejlepší party letošního roku :-)
Není to jen o alkoholu, ale všeobecně o nezdravých věcech. Potkáte někoho na zmrzlině a on si vás fotí, protože prostě nemůže uvěřit tomu, že někdo jako vy si dá velkou čokoládovou. S polevou. A nebo si zajdete jednou za půl roku na uzený žebra a všichni na vás koukají a neodpustí si poznámky o tom, jak tohle můžete jíst, vždyť to přece není fitness. Lidi, kteří žijou jiným stylem života než vy, nejsou ufouni, nezapomínejte na to! :-)

Já frčím na trénink, mějte krásnej začátek září!

A.
SHARE:
© RUN HEART. All rights reserved.
Blogger Templates by pipdig