Pages

čtvrtek 9. února 2017

Tipy na knihy IX. - detektivky, sci-fi a jedno zklamání

Jsem tady s dalším knižním článkem - zase se zpožděním, je to se mnou bída. Ale nebudu vám nic nalhávat, mám tady k přečtení tolik skvělých knih, že když je čas, tak prostě místo psaní recenzí čtu a čtu a čtu. Určitě mě chápete! :-)
Dneska mám pro vás pět knížek, které mě za poslední dobu nějak oslovily, tak jdeme na to.





Jako první rozhodně musím zmínit Očistu. Příběh dvou žen, který se vzájemně propojuje a na konci vám vyrazí dech. V knize se prolíná současnost, Estonsko před válkou, v ní a hlavně po ní, když bylo okupováno sovětským svazem. Co všechno udělá s lidmi láska, válka, komunisti, život. Je to syrové, věcné a věřím, že nebudete chtít knížku odložit. Doporučuju všem, kteří mají rádi psychologické příběhy.


Popravdě už mám detektivek trochu plný zuby. Jednu dobu jsem nečetla nic jinýho a asi se mi to přejedlo, a tak jsem se nové knížce od Maye celkem bránila. Nakonec jsem se ale nechala ukecat a vůbec nelituju. Hlavní hrdina se na začátku knihy probudí na pláži a neví kdo je, kde je, prostě nic. Začne se po tom všem pídit a příběh dostane parádní spád. 
Na druhé straně je mladá holka, která po několika letech zjistí, že její tatínek, který údajně spáchal sebevraždu, asi není mrtvý. Tahle detektivka je úplně jiná, než jsem zvyklá a to se mi líbilo. Nic drastickýho, žádnej vyhořelej policajt, kterej chlastá, ale chytrej, zamotanej příběh, kvůli kterýmu nepůjdete spát. Já jsem kvůli němu svítila na celý letadlo až do tří do rána :D A o tom, jak moc je dobrá, svědčí i to, že ji zhltl i Lukáš a to je co říct, protože má rád úplně jiné žánry.


A u příjemných překvapení v detektivním směru zůstaneme. Zátiší je první část z devítidílné série od téhle autorky a věřte mi, že po přečtení ji budete chtít mít celou. Stejně jako já. 
V malém městečku, ve kterém si lidé ani nezamykají, jak je bezpečné, dojde k vraždě staré dámy, kterou měli všichni rádi. Kdo by jí chtěl ublížit a proč? Moc moc se mi líbil jazyk, styl, jakým je to napsané a do poslední chvíle jsem si myslela, že vím, kdo to udělal. Nevěděla! Vážně pecka. Anotace knihy nám slibuje "vskutku vybranou literární hostinu" a já musím souhlasit!


Aby to dneska nebylo jen velké chválení, tak vám sem dám i jedno zklamání. Knihu o Emilu Zátopkovi jsem chtěla už od té doby, co vyšla a nakonec jsem si ji ušetřila na dovolenou. Budu mít čas a pořádně si ten příběh vychutnám. Čekala jsem husí kůži a velkou slávu, která mě nakopne běhat ještě víc. Dokonce mi ji doporučilo plno lidí, kterým v tomhle ohledu věřím a máme podobný vkus (nejen na knihy). Bohužel, žádné nadšení se nekonalo a přijde mi, že jsem jediná osoba v mém okolí, které se kniha nelíbila. Abyste mě špatně nepochopili - klobouk dolů před jeho tréninkem, výkony, pílí, ctižádostí, skromností. Byl to běžec s velkým B a při popisu jeho tréninků jsem si říkala, že je neskutečněj dříč! Ale jako člověk by asi nebyl můj kamarád. Možná je to tím, jak byl v knize popsán nebo jsem to celé špatně pochopila, ale vyšel mi z toho trošku jako bezpáteřní a arogantní osoba. Jak v přátelství, tak v manželství. Navíc pro mě bylo v knize až moc cizích jmen, ve kterých jsem se ve finále úplně ztratila a nevěděla jsem, kdo s kým teda závodil a kdo, co a proč vyhrál, ale to je jen můj názor. Asi jsem na tyhle údaje "málo" běžec :-) Určitě mi napište, co si o knize myslíte vy, fakt mě zajímá, jestli jsem jediná, kdo si z ní nesedl na zadek.



Metro jsem koupila pro Lukáše, protože má rád sci-fi a dystopie. Přečetl ji během jednoho dne a pořád mě nutil, ať se do ní pustím taky. Přiznám se, že mi trvalo dýl než obvykle, se do ní začíst, ale nakonec jsem byla nadšená stejně jako on. Dmitry začal tuším ve 20 letech psát knihu jako blog, každý týden zveřejnil jednu kapitolu a postupně se našly tisíce čtenářů, kteří chtěli víc a víc a tvořily příběh společně s Dmitrym (skloňuje se to tak? :D).
Země je zničena v důsledku atomové války a zbyde jen pár stovek lidí, kteří se stihli schovat do metra. Vytvořili si v něm vesnice, které mají svoje vlastní zákony, pěstují houby, chovají prasata, přežívají a čekají, až budou moci vyjít "nahoru", kde zatím nejsou podmínky pro život. V metru najdete fašisty, komunisty, magory, prostituky, další magory, armádu. Je to skvěle propracovaný příběh, který se dotýká všech problémů dnešní doby a je to jedna z těch knih, u kterých musíte přemýšlet, zamýšlet se a občas kroutit hlavou a divit se, že je někdo schopnej tohle vymyslet. Určitě si objednám další díly a vy si to přečtěte, i když to není zrovna váš šálek kávy :-)

Chtěla jsem to dnes vzít stručně, ale vidím, že se mi to zase nepovedlo. Jak jde o knihy, tak to prostě jinak nejde. Dejte mi vědět, jestli jste něco z mého výběru četli a taky co čtete právě teď, budu se těšit.

Knihám zdar!

Aneta


4 komentáře:

  1. Ahoj, právě čtu Čas zapomnění od Sharon Guskinové a vypadá to zajímavě...a dočetla předtím Je to i můj život od Jodi Picoultové ;) Jinak z tvého výběru jsem nečetla nic :)každopádně ale díky za tipy ;) Krásný den, Safienka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kristy, Čas zapomnění zrovna čtu a líbí se mi to moc:) a Je to i můj život je jedna z mých nejoblíbenějších knížek vůbec:) Měj se hezky:)

      Vymazat
    2. Tak to příjemné potěšení z knihy nám oběma ;) krásný víkend :)

      Vymazat
  2. Anet, Dmitrij bez Dmitrije 😊 Dmitry je anglický přepis jeho jména, ale rusky by to bylo Dmitrij Glukovskij psáno azbukou a český přepis takto. Jinak jestli chceš pěknou knihu o Zátopkovi, tak doporučuji ten komiks o něm, vznikl na základě nerealizivaného scénáře. Bezpáteřním bych ho rozhodně nenazvala. A taky si myslím, že ani nemáme právo soudit, byla to hrozná doba.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše komentáře! :-)