Pages

úterý 18. října 2016

Tipy na knihy VIII.

Mám tady nachystanou obrovskou hromadu knížek, o kterých vám chci napsat, ale místo toho, abych psala recenze, tak čtu další a další knížky. #logika Zásobuje mě Martinus, babička, mamka, kamarádi a občas taky zásobuju sama sebe. Vždycky si říkám, že si večer sednu k blogu a budu psát a místo toho jsem tak strašně natěšená na to, jak se bude vyvíjet příběh, ve kterém jsem zrovna ponořená, že jdu radši číst. Dnes mám pro vás tři knížky, které mě zaujaly v poslední době a mám je čerstvě v paměti. Těch padesát, které čekají na zhodnocení už tolik v paměti nemám a přesně proto je potřeba ten čtenářský deník. Myslíte, že už jsem si ho založila? Odpověď je myslím jasná :D

Cecila Ahern: Flawed

O této knize jsem vám básnila už na instagramu (@aneta_spageta). Doporučila mi ji moje nejmilejší učitelka angličtiny a vzhledem k tomu, že mě už moc dobře zná, věřila jsem jí a knížku si koupila. I když mě trošku děsila angličtina a bála jsem se, že si knihu neužiju, v tomto případě mi nic jiného nezbylo, protože kniha zatím nebyla přeložená do češtiny. Zakousla jsem se do ní a za dva večery jsem ji slupla jako malinu, je vážně skvělá. Dystopie o mladé dívce, žijící ve společnosti, ve které jsou hříšníci ocejchováni písmenem F (flawed = vadný) a přichází tím o většinu práv. Nesmí vycházet z domu po jedenácté večer, musí dodržovat dietu, v autobuse jezdí na určených sedadlech, v obchoďáku smí nakupovat jen v určité sekci atd. Nejsou to zločinci, ale obyčejní lidé, kteří se něčím provinili. Nevěra, lež, pomluvy vůdců apod. Ti, kteří jsou "normální", cítí k F lidem odpor, ignorují je a dokonce mají zakázáno jim jakkoliv pomáhat nebo se s nimi bavit. Hlavní hrdinka Celestine vyrůstá v dokonalé rodině, je výborná studentka, chodí s chlapcem, jehož otec je hlavní soudce, který rozhoduje právě o tom, kdo je a kdo není Flawed. Její spokojený život, plný plánů do budoucna se otočí ve chvíli, kdy pomůže v autobuse pánovi, který je F. Celestine je zatčena a předvedena před soud. Začíná přemýšlet nad tím, jak mimo tenhle systém je a nechápe, že na to přišla až teď. Co je správné a kdo o tom rozhoduje? A jak to s ní dopadne? Postaví se a řekne, co si myslí, i když by kvůli tomu měla zkažený celý život? Nebo nechá rodiče, aby ji z toho vytáhli a bude žít dál v tom divném světě?
Skvělý příběh, moc doporučuju!!! Na jaře vychází druhý díl a já už nemůžu dospat :-)


Jenny Colgan: Ostrov s vůní čerstvého chleba

Další kniha od mojí angličtinářky. Není to můj oblíbený žánr. Všichni víme, že jsem černá kronika a ráda sama sebe děsím, ale když mi ji paní učitelka popsala, musela jsem si ji půjčit. Přečtu pár stránek a uvidím, řekla jsem si. Je to ženský román, ale žádná typická slaďárna. Jednoduchá a milá oddychovka. Hlavní hrdinka přijde o práci, o manžela a přemýšlí, co dál se životem. Rozhodne se přestěhovat na ostrov, na kterém dávají lišky (no asi spíš papuchálci) dobrou noc, aby zjistila, co vlastně chce. Má to být jen na přechodnou dobu, až se vzpamatuje ze všech svých životních krachů, vrátí se zpátky do města. No, nevrátí :-) Otevře si pekárnu, která se během chvilky stane nejoblíbenějším krámkem na ostrově. Najde si přátele, lásku, prostě klasika. Ale jak říkám, klasika, která není přeslazená a je moc miloučká. Myslím si, že tohle je ideální dárek na Vánoce pro maminky a babičky, které tento žánr vyhledávají. Jo a na konci je i pár receptů přímo od autorky knihy. Já se chystám na bagely :-)


Jodi Picoult: Nejsem jako vy

Na závěr tady mám knihu od jedné z mých nejoblíbenějších autorek. Četla jsem od ní skoro všechno, co vyšlo, ale tahle kniha si podle mě jednoznačně zaslouží první příčku. Mám ráda všechny její knihy (Vypravěčku a Je to i můj život jsem četla několikrát), ale tahle mě bavila tak moc, že jsem skoro ani nechodila spát, abych věděla jak to dopadne. Je to příběh o autistickém klukovi, který má Aspergerův syndrom. Kniha je psána z jeho pohledu, z pohledu jeho matky, bratra, právníka atd., což je super, protože uvidíte příběh ze všech stran a uděláte si tak lepší obrázek. Jacob je osmnáctiletý kluk, který na první pohled působí úplně "normálně", ale kvůli jeho nemoci má spoustu problémů. S komunikací, empatií a s lidmi obecně. Jeho pohled na věc mi několikrát otevřel oči a jen jsem přikyvovala. "Proč se mám někoho ptát, jak se má, když mě to nezajímá?" "Proč se vy, lidi, smějete, když nejste šťastní?" "Proč musím té paní pochválit účes, když se mi vlastně vůbec nelíbí?" "Proč mi máma říká, že je šťastná a přitom pořád tajně brečí?" Přišlo mi neskutečný, jak Jodi skvěle popsala náhled do duše těchto lidí. A taky do duše jejich rodičů. Maminka Jacoba se o něj stará na plný úvazek, miluje ho, nelituje toho, že má "jiné" dítě, ale je to pro ni náročné a uvědomuje si, že už nikdy nebude mít "svůj" život. Jeho bratr ho má rád, ale na druhou stranu je taky nešťastný z toho, že se všechno točí kolem Jacoba a jeho záchvátů. Přijde si méněcenný a děsí ho, že až se o Jacoba nebude moci starat máma, bude na řadě on.
Jednoho dne se najde Jacobova ošetřovatelka a zároveň jediná kamarádka, kterou kdy měl, mrtvá. Spoustu důkazů jasně ukazuje na Jacoba, zatknou ho a stává se hlavním podezřelým. Jako autista snáší strašně těžko jakékoliv změny a narušení jeho rituálů, takže pobyt ve vězení je pro něj zničující. Začně ubližovat sám sobě, jeho stav se horší a jeho maminka, společně s právníkem, začnou bojovat o to, aby ho dostali ven. Není jednoduché přesvědčit soud, že musí mít J. zvláštní podmínky, protože Asperger není psychická porucha, která se u soudu normálně uznává. Proces je to šílený, už jen proto, že Jacob není schopný projevovat jakékoliv city, takže vypadá jako chladnokrevný vrah a čím dál tím víc to vypadá, že to opravdu udělal.
Tak co? Jste napnutí? Tak šup na čtení, stojí to za to!


Máte pro mě taky nějaké tipy? A četli jste některou z těchto knih? Budu se těšit na vaše kometáře :-)

Čtení zdar!

A.

PS: Jsem v partnerském programu Martinus a všechny odkazy jsou prokliky do knihkupectví, takže když si u nich některou z knih koupíte, přistane mi pár kaček do kasičky na další zásobu čtení :-)

pondělí 17. října 2016

Já a jóga

Nevím, jestli je dnešek ideální den pro sepsání tohoto článku, vzhledem k tomu, co se mi stalo včera, při trénování stojky. Oteklý obličej, škvíry místo očí a panika, že mi praskla cévka v hlavě. Ke stojce jsem se odhodlávala fakt dlouho, protože jsem se bála, že si zlomím vaz a umřu. Nakonec jsem se do toho pustila. Vaz jsem si nezlomila, ani jsem neumřela, ale vypadám a cítím se, jako kdyby mě pobodal roj včel. Nojo, Aneta prostě vždycky musí mít něco speciálního. Skončila jsem na kapačkách a stojky nechci hodně dlouho vidět. Každopádně se nevzdávám a tahle příhoda nezměnila nic na tom, jak moc jsem si jógu zamilovala.
Jóga pro mě vždycky byla synonymem nudy. Párkrát jsem byla na gravidjóze s Kájou v břichu (možná proto je tak hodnej?) a fakt mě to nebavilo. Dýchání, soustředění se sama na sebe, nuda, nuda, nuda. Nudilo mě i protahování po tréninku/po běhu. Brala jsem to jako nutné zlo a strašně jsem to flákala. Ve finále to dopadlo tak, že jsem se vlastně neprotahovala vůbec. Já, která bych měla jít ostatním příkladem. Prostě ostuda. Nevadilo mi, že jsem zkrácená, že nedám ruce na zem, když se ohnu a že jsem prostě nemotornej špalek. Ano, obdivovala jsem ty krásně pružný holky na všech těch internetech, ale říkala jsem si, že já, největší hyperaktivní pobuch, kterej se potřebuje na tréninku zničit domrtva, nikdy nebudu schopná se tohle naučit. Nebo si to dokonce oblíbit.


čtvrtek 6. října 2016

Datlové raw kuličky

Zítra odjíždíme na tréninkový kemp do Ostružné a moje parta dostala jediný úkol (kromě maximální fyzické přípravy samozřejmě!) - připravit pro ostatní svačinku, jejíž jedinou podmínkou je to, aby byla zdravá. Sušenky, cookies, pomazánky, slané muffiny, cupcaky, prostě cokoliv, co bude dobré, zdravé a vydatné. Nejenom, že si všichni společně zamlsáme a uděláme si našimi výtvory navzájem radost, ale hlavně si každý vyzkouší ukuchtit něco zdravého. A přesvědčí se o tom, že si člověk může pochutnat, aniž by si dal buchtu plnou másla a bílé mouky (nic proti buchtám, miluju je!) nebo Snickersku. V hromadné konverzaci na facebooku začíná být trochu cítit panika. Někteří s tím bojují méně, někteří více, ale já jim věřím a těším se, co vymyslí.
A jak jsem se s tímhle úkolem poprala já? Vzhledem k tomu, že mi dneska přišel balík (z eshopu Grizly) plný dobrot od ořechů, přes pohanku, až po datle, moje volba byla jasná. Datlové kuličky. Dělám je často a suroviny různě obměňuju. Jednou přidám chia semínka, jindy brusinky a nebo semínka lněná. Tahle dobrota je vydatná, zdravá, zasytí a chutná i dětem. Dnes jsem při jejich přípravě poprvé vyzkoušela raw nepražené kakao a musím říct, že je v chuti fakt velký rozdíl! Doteď jsem používala klasické holandské kakao. Bylo fajn, ale s tímhle se nedá srovnávat. Nevěřila bych tomu, ale vážně to tu chuťposune jinam. Tyhle koule vás prostě vystřelí do vesmíru!!!


Budeme potřebovat:

250 g kešu ořechů
450 g vypeckovaných datlí
Půl hrnku strouhaného kokosu
Půl hrnku vody
3 lžičky medu
5 lžic kakaa

Datle si namočte zhruba na dvě hodinky do vody - budou se pak líp mixovat. Rozmixujte ořechy, potom přidejte datle a znovu pomixujte. Nakonec hoďte do mixéru všechno ostatní a po rozmixování mrkněte, jak hmota vypadá. Měla by se lepit na stěny mixéru, ale když do ní sáhnete rukou, neměla by se táhnout jako žvejka. Pokud bude suchá, přidejte vodu a když se bude lepit, přidejte kakao nebo kokos. Potom už vás čeká jenom modelování kuliček (na šoulání si klidně trošičku navlhčete ruce) a obalování v tom, co máte rádi. Já obaluju v kokosu a v kakau.

Je to slaďoučký nebe v puse a jedna z nejlepších svačinek, jaký si můžete připravit. Z tohohle množství surovin uděláte cca 30 kuliček, jestli jich chcete míň, upravte si gramáže. Ale věřte mi, že i těch 30 bude málo!!! :-)

Dobrou chuť a držte nám o víkendu palce, ať to tam přežijeme.

A.

úterý 4. října 2016

Tři filmy - oddechovky a jeden skvělý seriál

Dneska mám pro vás pár tipů, jak zahnat nudu, když je teď venku tak škaredě. Berte to ale až jako poslední možnost! Před sledováním televize by měla vždycky dostat přednost knížka, běhání, cvičení, pečení voňavýho štrůdlu nebo stavění hradu z lega! :D Na televizi koukáme minimálně a filmy si pouštíme taky jen občas (kino u nás hrozí tak jednou za rok), ale když už teď začíná být zima a nemůžeme sedět na terase, rádi se na něco fakt dobrýho podíváme.
Jako první vám rozhodně musím doporučit seriál Stranger Things. Je to taková míchanina tajemna, napínáku, teenage seriálu (ale to jen trochu) a má to fakt dokonalej nápad. Parta dětí, jeden se ztratí, potom se objeví tajemná plešatá holčička s nadpřirozenými schopnostmi a víc už vám neřeknu. Mrkněte na to, má zatím sice jen pár dílů, ale stojí za to!!!


A z filmů to dnes budou oddechovky, které mě ale bavily od začátku do konce.
Dokonalý šéf. Jeho hodnocení na čsfd (mimochodem - přijde mi, že jsou tam samí filmoví nácci a nic jim není dost dobrý! :D) sice není žádná pecka, ale je to příjemnej a milej film o vaření, lásce, nových začátcích a v hlavní roli uvidíte úžasnýho Bradleyho Coopera s nejmodřejšíma očima na světě!!!


Nejvyšší nabídka. Tři roky starý film, který jsem ale objevila teprve nedávno díky filmovým tipům na instagramu. Budete napnutí od začátku až do poslední minuty! A na konci? Na konci si budete říkat, jaktože vás to sakra nenapadlo, že je to takhle? Fakt jedna z nejelpších zápletek, jaký jsem kdy viděla.


Orel Eddie je z téhle trojky ta nejhezčí a nejmilejší věc. Pravdivý příběh o tom, že když něco chcete, makáte na tom a jdete za tím, tak se to splní! I když se vám budou ostatní smát a házet vám klacky pod nohy. Za nás fakt pecka :-)


Který film v poslední době zaujal vás? Napište mi svoje favority :-)

A.

sobota 1. října 2016

Jaký bude (snad) můj říjen?

Dnes je prvního října a já (největší milovník kafe, kterýmu proudí v žilách místo krve kofein!!!) jsem až teď večer zjistila, že je Mezinárodní den kávy. I přesto jsem ho ale oslavila způsobem, za který se nemusím stydět - několik hrnků výborné kávy z pražírny Kikafe v Olomouci. Konečně jsem se naučila tam chodit a nikdy nelituju. Ale zpátky k článku. Rozhodla jsem se, že si na říjen sepíšu pár cílů/výzev, které bych chtěla během tohoto měsíce zvládnout. Miluju říjen a celej podzim, ale to už víte, a myslím si, že je prostě nejvhodnější doba k tomu, abych se v některých věcech trochu "hecla". Mám i pár osobních cílů, ale ty zůstanou napsaný jen v mým tajným deníčku, jen vám to pro jistotu píšu, abyste si nemysleli, že se chci posouvat jen ve sportu/jídle a podobných radostech :-) Takže co mám v plánu?