Pages

sobota 24. září 2016

TRAIN HEART MARATON #2

Skóre dnešní tréninkové čtyřhodinovky?

Několik kilo snězených jablek.
Ještě víc snězených banánů.
Krabice sušenek podle Kitchenette, po kterých se pekelně rychle zaprášilo - recept najdete TADY.
Pár odměrek BCAA a pár tabletek spalovače a nakopávače. Pár, protože se většina holek bála, že se z toho po :D
Dvě flašky růžové Bohemky. Ale nebojte, až na závěr, ne místo nakopávače.
Stovky angličáků.
Desítky minut ve vzporu. A ve vzporu na boku. A na loktech.
Stovky dřepů. Od klasických, přes ty na špičkách a s TRX, až po úzké.
Premiéra s BOSU a kluznýma podložkama, ty měly velkej úspěch! Nechcete vidět ty výrazy po předvedení cviku. Někteří si neodpustili i sprostá slova...
Stovky sprostých slov.
Stovky zamračených tváří a protestů.
Další stovky vyjevených tváří a výrazů typu: "To jako myslíš vážně, Aneto?!!"
Milion výhrůžek na mou osobu, naštěstí většinou jen v duchu.
A v duchu další spousta sprostých slov, namířených na mou osobu, když jsem vyslovila slovo "ANGLIČÁK!"
Litry potu.
Trocha slz, který jsem ale nerozeznala od potu, takže se nepočítají.
Žádná krev!
Několik namožených svalů.
Spousta bolavých svalů.
Tisíce endorfinů.
Hromada dříčů, kteří to nevzdali, ani když se jim chtělo už doopravdy umřít aneb "Když nemůžeš, tak můžeš ještě třikrát!"
A jedna pyšná a spokojená Aneta.


(Nejen) takový byl dnešní, v pořadí už druhý, TH maraton. Posledních pár dnů jsem vymýšlela mučící kombinace cviků, radovala se, že už mi konečně přišly nové pomůcky na cvičení a nemohla se dočkat dneška. Včera odpoledne jsem ještě stihla upéct nejlepší ovesné sušenky (a nemyslím si to jen já! :D) a taky jsem jich stihla půlku sežrat. Jsou fakt dobrý, určitě je vyzkoušejte. Večer jsem nakoupila zásobu ovoce a do košíku jsem přihodila i dvě flašky šampáňa. Za odměnu. A řeknu vám, že po třech hodinách tabaty a kruháče, fakt bodlo. Všem.
Jely jsme klasickou zahřívačku v podobě běhu kolem tělocvičny (Po každým kole bylo víc a víc tváří, které mi očním kontaktem dávaly najevo, že už stačí, ne? Pořád nechápu, proč s tím během mají takovej problém, ale já je naučím ho milovat, věřím tomu.), angličáky (má cenu říkat, že ten cvik miluju a že jich bylo dneska FAKT moc?) a výpady přes tělocvičnu. "Příjemně" zahřáté jsme se vrhly na první kruháč, ve kterým jsem nakombinovala cviky s vlastní vahou i s pomůckami. Měly jsme švihadla, gumy, TRX, bosu, činky, kettlebely. Prostě nádhera! Na každém stanovišti dvakrát 45 s práce, s 15 s pauzou. Stanovišť bylo deset a řekla bych, že to bylo tak akorát. První fáze za námi a po nutném doplnění cukrů a převlečení triček přišla na scénu TABATA. Tu jsme jely jen s vlastní vahou a projely pěkně celé tělo. Tabat bylo celkem sedm a aby to nebylo moc jednotvárné, daly jsme si mezi nimi veselou vsuvku - výdrž rukou v upažení (kmitání, kolečka a podobný parádičky) a dřepovačku se Sally. Dorazily jsme tabaty a byl tady další odpočinek. Přijde mi, že jsme stihly půlku věcí, který jsem měla v plánu, protože to fakt strašně rychle utíkalo. Příště si asi dáme ten maraton rovnou šestihodinovej! To je nápad, Any! :D




Po další jídelní a kecací pauze (to byste nevěřili, co všechno se dá za 15 minut probrat!) byl v plánu druhý kruháč na stejném prinicipu, jako ten první, jen s jinými cviky. Holky pomalu přecházel úsměv, ale já jsem jim ho tam vrátila zpátky, na to jsem expert! :D Po kruháči jsme tam poslaly naše tradiční veselé hry aka sezení u zdi, proložené dalšími angličáky, překvapivě! Potom druhá Sally, tentokrát ve vzporu, a šlo se na CORE.
Jakmile začnu lidem vysvětlovat, jak správně zapojit střed těla, stává se z nich okamžitě banda vysmátých puberťáků. Nejvíc je baví slova jako: pipča, dírky, zatáhni zip, zatáhni otvory atd. Já vím, není to moc profesionální, ale já prostě chci, aby se naučili ten střed používat a v tom jim popisování nějakých latinských svalů moc nepomůže. Ve finále tedy CORE u všech úspěšně zapojen, zkusily jsme pár cviků, které teď určitě budou holky cvičit každý večer u telky a odpálily jsme to posledními intervaly na břicho. Pak už jen protáhnout a domů. S úsměvy na tvářích a trošku nemotorně, ale s nejlepším pocitem: "Přežily jsme to!"
Zase se budu opakovat, ale jinak to nejde. Jsem vděčná za tuhle bandu, za takovou příležitost a za každej trénink, po kterým vidím ty spokojený výrazy. Je to vážně práce snů.
Důležitý je, mít na těchto akcích krásnou zdravotnici!!!
A co zlepšit/vyladit do příštího maratonu, který bude kolem Vánoc?

Vzít termosky s kávou.
Pořídit těžší kettlebely.
Pořídit těžší činky.
Upíct víc sušenek.
Koupit víc šampáňa.
Zařadit víc anglánů.


Sportu zdar a hezký zbytek víkendu všem. A vzkaz pro moje holky: DĚKUJU!!!

A.

6 komentářů:

  1. krásný :) jsi skvělá a holky též A na sušenky jdu hodit mrka :)

    OdpovědětVymazat
  2. Bylo to úžasný,byla to sice hrozná dřina,ale ten pocit na konci je vždy nepopsatelný.Mimo jiné je tam kromě driny i sranda (třeba u pipči😀)Moc ti děkujeme,za tvůj vynaložený čas na naše tréninky,ať už klasické nebo maratony a že je potřeba toho času vynaložit určitě hodně.Moc díky.Ps:sušenky byly výborné ☺

    OdpovědětVymazat
  3. Anetko máte instagram? :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše komentáře! :-)