čtvrtek 22. října 2015

Vypni to! aneb online mor

V pátek ráno jsem jela do Prahy na kurz, ale sobotní lekce byla bohužel nečekaně zrušena. Protože jsem už měla koupenou zpáteční jízdenku na sobotu odpoledne, zůstala jsem a udělala si hezký den. Farmářské trhy, půl dne s Kájou, procházka, litry kafe, tuny dortíků. Prostě paráda. Dnes jsem si říkala, že bych vám o mém výletu ráda napsala článek. Koukám do mobilu a zjišťuju, že mám z těch dvou dnů asi tři fotky. Rozhodla jsem se totiž, že si to užiju. Že se nebudu dívat na svět přes foťák a že budu prostě ty super okamžiky vstřebávat. Nepostovala jsem každou hodinu něco na instagram a před jídlem jsem nepřemýšlela nad tím, jak nejlíp by vypadalo na fotce. Chtěla jsem prostě vypnout. A žít.

zdroj
V poslední době jsem cekově sociální sítě a blog omezila, protože prostě nechci strávit půlku života focením/chlubením se/diskutováním o ničem a odsuzováním ostatních. Instagram je fajn, čerpám tam inspiraci na vaření, chytám motivaci k běhu, plním si svůj nekonečný seznam knih, které chci přečíst, ale je to jen sociální síť. Je to svět, ve kterém jsme všichni krásní, máme skvělé životy, jsme produktivní, jíme jídla, která vypadají skvostně a snažíme se být lepší. Protože nám dělá dobře, když nás někdo pochválí nebo nám zalichotí. To je úplně přirozené a neříkám, že se mi nelíbí, když mi někdo pochválí vlasy/špagety/boty. Ale nesmíme zapomínat na to, že to není náš život. Náš život se odehrává kolem nás. Je to naše rodina, kamarádi, sousedi. Je to paní v pekárně, na kterou se usmějete a je to prodavačka v obchoďáku, kterou hezky pozdravíte a zeptáte se jí, jak se má. Je to váš muž, kterýmu uvaříte skvělej oběd (i když foodstyling je na nule). Je to vaše babička, které koupíte kytku jen tak pro radost a ona z toho žije ještě měsíc. Je to váš syn, se kterým stavíte do nekonečna komíny z kostek a modelujete bagry z plastelíny. A nevadí, že to připomíná všechno, jenom ne bagr. Nezapomeňte, že ta holka, kterou bezmezně obdivujete, je třeba ve skutečnosti nešťastná a nemá se ráda, i když na fotkách září a je vždycky perfektně nalíčená. A že ta další kráska s nádherným zadkem, která postuje každej den (někdy i dvakrát denně) fotky z fitka, je smutná, protože nemá kluka. Každej z nás má svoje starosti a problémy a to je prostě život. Proto se na něj soustřeďte a vyprdněte se na to, kolik lajků má vaše selfíčko nebo kaše, kterou ráno vyfotíte. Tyhle lajky vám život hezčí neudělají. A počet followerů? Ten už vůbec ne! Nechápu, co je skvělého na tom, že mě sleduje 10000 lidí. Je potřeba k tomuhle gratulovat? A je potřeba si followery kupovat?! Není lepší si zajít na kafe s kamarádkou, kterou jsem několik měsíců neviděla a smát se dvě hodiny v kuse? Určitě to naplní váš život mnohem víc, než vaši fans. Beztak vás půlka těch lidí pomlouvá nebo jim přijdete nesympatičtí. Ano, i tohle jsem se o sobě dozvěděla. Jsem nesympatická někomu, kdo mě v životě neviděl ani se mnou nemluvil? Aha :-) Do tohohle světa jsem zabředla, protože jsem prostřednictvím blogu chtěla šířit lásku k běhu a pohybu obecně. Šířit lásku?! Aneto :D A taky k dobrýmu jídlu a knihám. Když se mi něco/někdo nelíbí, jdu dál. Stejně jako v životě. To je problém online světa. Spousta lidí vypustí z pusy hnusy, na které by v reálném životě ani nepomyslela.
Některé slavné blogerky nepustí telefon z ruky a i když jich sedí deset pohromadě, čučí do telefonu a radují se z lajků. Matky na hřišti sedí na lavičce a koukají na fb, i když na ně jejich dítě mluví. Pár u moře si vyfotí selfíčko plné úsměvů, ale po vyfocení si každý lehne na své lehátko a čučí zamračeně do svého telefonu. V metru projíždí jedna polovina lidí facebook a druhá polovina se mračí. Lidi dělají spoustu věcí jen proto, aby je mohli s někým sdílet. Aby byli pochváleni. Aranžují půl hodiny svoje jídlo, aby vypadalo dobře a pak ho do sebe nahážou za tři minuty studený. Nebo ho ani nesní. Ano, i to se děje...Zvláštní doba.
V žádném případě tady nechci nikoho moralizovat, ale sáhněte si každý do svého svědomí a zkuste ten telefon občas položit a koukat kolem sebe, protože s takovou vám za chvíli nezbyde nic jinýho, než lajky. A to nechceš!

Realitě zdar a usmějte se zítra na ty, které máte rádi a třeba klidně i na ty, které potkáte na ulici :-)

A.
SHARE:

26 komentářů

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Včera jsem seděla u doktorky a klasika, všichni čuměli do mobilu. Já si vytáhla knížku a vychutnávala si, že mám chvilku pro sebe :) A tak to mi až tak nevadí, chápu, že chtějí lidi něčím zabavit. Ale vadí mi, když se mnou někdo sedí u stolu a začne brouzdat v mobilu (tak bacha Anet, až půjdem na to sto let plánovaný kafe! :-D ) Já jsem udělala před nedávnem tu věc, že jsem si vypla internet v mobilu a zapínám ho jen když potřebuju a je to fakt SVOBODAAAA! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jasne, mne je to taky jedno, at se bavi tim, co je bavi:) ale presne jak rikas, kdyz nekdo nevnima nic jinyho nez telefon, neco je spatne...a na nase kafe telefon ani brat nebudu, myslim, ze budu mit jiny veci na praci :D

      Vymazat
    2. P.S. docela bych brala, kdybych jednou za čas vyfotila nějaký svoje jídlo hezky :) ale bohužel? u mě vždycky převládne ta chuť, a podle toho ty fotky vypadaj. Mimochodem, ta nejlepší jídla, vesměs to, co vaří můj muž, ani nafocená nemám, protože to hned sežerem :) Jo a snad někoho neurazím, ale poslední dobou mi přijdou trochu úsměvné 100x focené naprosto stejné kaše. Ale jako nic proti tomu, jen to úplně nechápu, v čem je pak ta inspirace..

      Vymazat
  3. Když já si v tom mobilu často čtu knížky!:D Jo a taky mi je občas nesympatickej člověk, kterýho jsem vlastně nikdy neviděla, ale zas nemám potřebu mu nic nikde hejtovat, prostě scroluju dál!:D Je fakt, že si taky klepu na čelo, když jdu třeba do kavárny nebo do restaurace a tam sedí pár a každej ťuká něco do mobilu, to je prostě na hlavu a hlavně strašně smutný!!! Diky bohu, ze jsem si vzala digitalniho dinosaura, kterej donedavna ve slovu sleficko tusil nejakou autoerotiku!:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lukas je odpurce vsech tech internetu, takze taky dobry :D

      Vymazat
    2. A já vas holky (zatím) osobně neviděla, ale jste mi z těch internetů sympatické obě dvě !!!:))

      Vymazat
    3. Napodobne Ivi, tak to musime brzo napravit!:)

      Vymazat
  4. Anet...pravda vse,ale jen mala srandovní připomínka. Tvůj článek bych si bez mobilu v ruce nepřečetla :D .. no občas je to zapeklitý kruh.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kaci, to je jasny, vzdyt ja taky pisu blog, pridavam na fb a instagram, slo mi spis o to, ze to je jen iluze a realita je dulezitejsi :) Dekuju za komentar :)

      Vymazat
  5. Joooo, souhlas! :) Píšu samozřejmě z mobilu čekající na ohřátí oběda v práci :D začarovaný kruh jak píše Katka - důležitý je se z toho nepo... ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, tak to jsi vystihla presne! :D

      Vymazat
    2. Taky souhlasim!! Hlavne se z toho neposrat!! :)

      Vymazat
  6. jsem asi jedna z mála, která používá internet zákonitě pouze na notebooku ??? :D :D :D tzn. že pokud se nedostanu k pc, jsem mimo .... čili offline. JInak Anetko, tenhle článek je jako by mi četl myšlenky.. už asi tři dny přemýšlím nad tím, co to děláme na tom světě se svými životy ne, že bych o tom dřív nepřemýšlela :D) ale jsem tak nějak teď naladěná... ráda si přečtu blogy, co mají hlavu a patu, tedy jejich autoři to mají nastavené tak nějak stejně jako já.

    PS: přiznávám, i já jsem byla stejně tak pohlcena sítěmi, že jsem měla pocit, že když někde nebudu, něco mi uteče. To jsem byla ale blbá :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to ses asi opravdu jedna z mala! Ja teda nemam data, takze venku z mobilu nechodim, ale doma jo a k pocitaci sedam jen kvuli blogu :) A blba jsem taky byla, dulezity je, ze jsme si to zavcas uvedomily :)

      Vymazat
  7. ������ ❤ super parku . Je to tak!!

    OdpovědětVymazat
  8. Anet, krásný článek :-) děkuji Ti za něj, snad si ho přečte co nejvíc lidiček a co nejvíc si z něho vemou :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ja moc moc dekuju za krasnej komentar:)

      Vymazat
  9. a héč, já nejsem na fb a nevím, co je instagram :oD taky jsem nikdy neviděla twitter, i když vím, že existuje :oP internet používám taky jen na notebooku, v telefonu jen občas, třebas na hledání dopravní zácpy, když někam jedem, nebo na počasí, když jsme někde na výletě.. s tím mračením je to pravda (ale doufala jsem, že to děláme jen my, zapšklí pražáci), před týdnem jsem jela do města a schválně jsem se zkusila v buse a tramvaji tvářit pozitivně až usměvavě, a lidi na mě koukali v lepším případě jak na cvoka, v horším, jak kdyby mi chtěli ten úsměv smazat pěstí :oD

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak teda Ty ses uplne neposkvrnena! :D A na muj usmev v metru taky lidi reagovali dost zvlastne :D

      Vymazat
  10. Povedenej a pravdivej článek. Říkám si, jo, ta holka má pravdu, sama bych se nad tím vším měla zamyslet. Fb a instagramy- co k tomu dodat, lepší by bylo kdyby tyhle soc.sítě snad ani nebyly. Jen to narušuje vztahy

    Lenka

    OdpovědětVymazat
  11. Stejná věc mi taky koluje hlavou. Neříkám, když někde čekám nebo jsem sama, tak ten mobil taky vytáhnu, ale úplný strop mi fakt přijde, když jsou spolu dva lidi a každý z nich čučí do mobilu. Já osobně vždy, když jsem ve společnosti a vytáhnu mobil, se cítím tak krapet divně a rychle ho zase schovám :D.
    Protože vím, co si o tom myslím já u druhých.

    OdpovědětVymazat
  12. Big Like. :) Souhlasím, hezky napsané. :)

    OdpovědětVymazat
  13. Ahoj Anet!
    Dneska jsem po dlouhé době narazila na Tvůj blog a tento článek mě dostal! Po každé přečtené větě jsem si říkala: "Jo, ta holka má pravdu." Všechno jsi to úžasně vystihla. Skvělý článek k zamyšlení, takže moc děkuju!!
    Měj se krásně!
    Eliška

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše komentáře! :-)

© RUN HEART. All rights reserved.
Blogger Templates by pipdig