Pages

středa 30. září 2015

Zářijová sedmička

Dnes je poslední zářijový den a tak jsem tady s mým shrnutím radostí. Co mě v září bavilo a co nového jsem objevila?

1. Garmin Forerunner 220

Velikánskou radost mi udělaly tyhle krásné hodinky na běhání. Nikdy jsem statistiky, grafy a čísla moc neřešila. Běhala jsem, protože mě to bavilo a v aplikaci Nike jsem si hlídala hlavně tempo. Bylo ale dost otravné si pořád vykrucovat krk a mžourat na rameno, na kterém jsem měla pouzdro s telefonem. Tohle překvapení od Garminu mě úplně dostalo, jsou funkční a krásné (a hlavně růžové, že!). Po každém uběhnutém kilometru hodinky zapípají a zavibrují a ukážou vám průměrné tempo, kterým jste daný kilometr odběhli. S GPS signálem vůbec nemají problém, nabité vydrží dost dlouho, což u mého telefonu nehrozilo. Když jsem běžela víc než 15 kilometrů a měla k tomu ještě puštěný Spotify, telefon mi chcípl v půlce cesty. Za mě velká pecka, prostě je miluju :-)

zdroj

2. Seriál Peaky Blinders

Minule jsem vám doporučovala seriál Arrow a pár z vás si na něm vypěstovalo stejnou závislost jako my. Jenže při čekání na další řadu to chtělo adekvátní náhradu. A to se povedlo! Peaky Blinders (Gangy z Birminghamu) - seriál z 20. let, skvělá hudba, scény, herci. Prostě paráda. Hodně mi to připomíná Tarantinovu tvorbu, takže pokud ho máte rádi stejně jako já, tohle musíte vidět.



3. Iswari

Jejich snídaňové směsi zná už skoro každý. Pár lžic promícháte s mlékem, přidáte ovoce a dokonalá snídaně je na světě. Navíc nabouchaná super potravinami, od acai po zelený ječmen. Já jsem do košíku přihodila ještě chia (ty u nás doma nesmí chybět) a kakaové boby v kokosovém cukru. Samotné mě nějak neokouzlily, ale v téhle kombinaci jsou výborné. Acai prášek používám do smoothie. A proto jsem zdravá jak řepa. To je jasný.



4. Rozhovor s Radkem Brunnerem

Na blogu Mámy v běhu jsem našla tip na rozhovor s Radkem Brunnerem a tak jsem si s ním šla taky zaběhat. Rozhovor je ke stažení TADY a po jeho poslechu se vám bude tajit dech (protože pro mě jsou ty jeho objemy nepředstavitelný) a taky se pořádně zasmějete. Je to sympaťák a jde si za svým. Pokud potřebujete trochu nakopnout (v běžeckém směru) a zajímá vás, jak trénuje profík, tak stahujte. Doporučuju poslouchat při běhu, já jsem na mluvené slovo při běhání moc nebyla, ale tohle mi sedlo a dám asi ještě jednu šanci audioknihám :-) A abych nezapomněla, Radkův blog najdete TADY.

5. Časopis Běhej

Od Ježíška - babičky jsem dostala předplatné časopisu RUN, ale tenhle časopis ho teda úplně převálcoval. Po přečtení RUNu jsem sice byla o něco chytřejší, ale Běhej mi přijde mnohem víc promakaný, víc rozhovorů, víc tipů a testů. Navíc si ho můžete koupit on-line a číst třeba v mobilu. Aktuální číslo je nabušené informacemi a moc inspirující :-)

6. Sukně

Jsem jenom ženská, takže každý nový kousek do šatníku/botníku mi přirozeně udělá radost. Ale dokážete si představit tu radost, když jsem si svýma vlastníma levýma rukama ušila sukni?! Stálo to spoustu sil a nervů (a nejen mých) a přiznávám se bez mučení, že velkou zásluhu na tom má Karolína, která mi všechno vysvětlovala, uklidňovala mě, párala to, co jsem já zmrvila a se zipem mi pomohla tak, že ho vlastně skoro celý přišila ona, ALE sukně je na světě a já ji miluju. I když...zevnitř ji fakt vidět nechcete.



7. Blog Knižní přátelství

Tenhle blog jsem objevila dneska a nemohla jsem se od něj odtrhnout. Nádherné fotky, skvělý styl psaní, sympatická autorka a hlavně spooousta knížek. Co víc si přát? :-)

Co udělalo v září radost vám?

Radosti zdar! :-)

A.



pátek 25. září 2015

Dream job - Aneta, doktorka a spisovatelka v jednom!

Malá Anetka chtěla být paní doktorka. Chtěla uspávat lidi při operacích a být tím andělem, kterýho vidí pacient úplně naposled, předtím než usne. Na gympl jsem šla z páté třídy a první čtyři roky jsem byla správná šprtka. V pubertě se to trošku zlomilo, ale pořád jsem snila o tom, že budu mít bílej plášť. Maturovala jsem z chemie (která mi vůbec nešla) a z biologie (která mě moc bavila), ale v nějakým (zřejmě pubertálním) pomatení smyslů jsem si nakonec podala přihlášku na politologii do Brna. Hodně podobnej obor, že? Ale to jsem prostě celá já. Učila jsem se teda přírodovědecký obory na maturitu a humanitní na přijímačky. Zvládla jsem to a v září nastoupila v Brně. Byla jsem tam přesně jeden semestr, ale to je zase jinej příběh...
Doktorka Aneta tím pádem byla pryč, politolog Aneta taky a já jsem prostě vůbec netušila, co chci dělat. A nevím to dodnes. Sny ale mám a i když je většina z nich dost utopická, napsat vám je můžu :-)

pondělí 21. září 2015

Krize

V sobotu jsem dělala pořádek na terase a třídila boty - sandálky do pytlů na půdu, gumáky umýt od bahna, žabky schovat na dno botníku. Vzala jsem do ruky svoje běžecké boty a...vylezl z nich pavouk! Nejdřiv jsem zapištěla a boty odhodila asi deset metrů daleko, a pak jsem se zastyděla. Jak dlouho už jsem vlastně nebyla běhat? Dva týdny? Vlastně už skoro tři. Vždyť já běh miluju a vždycky jsem si na něj našla čas. Běhala jsem se zánětem achillovky (to nikdy nedělejte!) i s rýmou (tři balíčky kapesníčků s sebou). Vyběhla jsem i o Vánocích a taky s kocovinou. A teď? Teď mám v botách pavučiny. Hlavně, že píšu blog o běhu a snažím se lidi motivovat. Přemýšlím o tom, jak přemluvit sousedku k běhu a jaké další (velmi originální) důvody vymyslet, aby vás to nakoplo. Jenže za poslední tři týdny jsem nebyla schopná nakopnout ani sama sebe. A nikdo to za mě neudělal. Jo, mohla bych se vymlouvat, že byl Lukáš 14 dní pryč, ale mohla jsem poprosit sousedy. Nebo si s sebou vzít na návštěvu k našim běžecké boty a po uspání Davču vyběhnout. Aspoň na půl hoďky, rychlých šest kilometrů.


V pondělí v noci se Lukáš vrátil a já jsem se celé úterý třepala, až nasadím Garminy a konečně je vyvětrám. Jenže toho bylo tolik, co jsme si chtěli říct. A ve středu to samé. Ve čtvrtek se zase něco našlo, musela jsem uklízet na páteční rodinnou oslavu a v pátek ji uspořádat, a v sobotu uklidit ten výbuch po ní. Ale každý den by se tam ta půlhodina/hodina našla, prostě kdybych chtěla, běhala bych celý týden jak drak a bylo by mi dobře. Jenže já jsem nechtěla a kdykoliv jsem si na běh vzpomněla, byla mi samotné hanba, že se mi do něj vlastně nechce. Netěším se. Neužiju si to.
Včera jsem se probudila a byla jsem na ránu, všechno mě štvalo a měla jsem fakt špatnou náladu. Stává se to málokdy, ale pak to stojí za to. Třepaly se mi ruce, cítila jsem se jaksi nemocně, nic se mi nedařilo, prostě klasickej den blbec. Odpoledne jsem si řekla A DOST! I když se mi strašně nechtělo a raději bych žehlila tunu prádla nebo vytřela celej dům, obula jsem si ty, pavučinou omotaný, chudáky, nasadila hodinky, do uší dala sluchátka a šla. Vybíhala jsem s tím, že si dám utrápených pět kilometrů, protože po delší pauze to jde vždycky ztuha. Teď to bude znít jako největší klišé na světě, ale po pár metrech to prostě přišlo. Nadechla jsem se a usmála, rozhlídla se kolem sebe a věděla jsem, že je to ono. Znám tady každej šutr, každej strom, každej dům, kterej míjím, ale teď se všechno kolem mě jaksi rozzářilo a já jsem si to prostě a jednoduše užila. Jako už dlouho ne. Po doběhnutí už jsem to zase byla já. Asi to byl absťák nebo co. A možná jsem ho potřebovala, abych se do běhání znovu zamilovala.
A víte co? Funguje to i v běžném životě. Vždyť i ve vztahu občas přijde krize, říkáte si, jak vás ten druhý štve a zapomínáte na to, proč jste se do něj vlastně zamilovali. Až to na vás přijde, tak jděte na rande, buďte spolu sami (bez dětí a bez mobilů), dejte si dobrý jídlo, dobrej film a velkou pusu. Zavzpomínejte si společně na vaše první rande a taky na první pusu. Udělejte tomu druhýmu snídani, napište mu vzkaz, složte mu básničku :D Prostě se zamilovávejte znovu a znovu, nejlépe každý den. I když nechá povalovat mikinu na gauči nebo nevymění žárovku v koupelně, a nebo zapomene na vaše výročí.
Říkala jsem si, že tuhle svou běžeckou krizi nikde nezveřejním a nebudu vás demotivovat, protože kdo jinej by měl běhat než holka, která cpe běh každýmu a nejradši by rozběhala celej svět? Ale dneska jsem si řekla, že právě tohle by vás nakopnout mohlo. Každej si tím procházíme. Někdo se do sportu nutí každej druhej den, někdo má krizi jednou za měsíc nebo za rok, ale na každýho prostě jednou přijde. A i když jste to už stokrát vzdali a stokrát znovu začínali, a i když si myslíte, že to není nic pro vás, tak do toho jděte znovu. Protože jednou se to zlomí. A jestli jste doposud spíš neběhali než běhali a častěji o tom mluvili, než abyste to dělali, dneska to změňte! Budu na vás myslet :-)


Jaké jsou vaše recepty na překonání krize?

Běhu zdar!

A.


pátek 18. září 2015

6 zaručených tipů, jak zhubnout a nepřibrat!

Dobré ráno všem :-)

Čas od času mi od vás přijde mail, ve kterém se mě ptáte, jak na to. Jak zhubnout, jak si vypracovat břicho, kde na to vzít čas a jak to dělám? Píšu si s vámi ráda a ráda poradím, ale na některé otázky prostě neznám odpověď. Jak urychlit výsledky? Jak najít víc času na cvičení? Jak zhubnout, když mám ráda čipsy a čokoládu? Několikrát jsem se vám snažila vysvětlit, že tohle ošidit nejde, a že bez dřiny a nějaké sebekázně se prostě nedostanete tam, kam chcete. Neplatí jen pro hubnutí :-) Každopádně mi to nedalo a zasedla jsem k počítači s tím, že najdu odpovědi na vaše otázky! A že se pokusím objevit nějaký tajný trik, jak mít super sexy tělo, aniž byste se u toho museli zpotit a nadávat a padat vyčerpáním a taky, abyste u toho mohli jíst pořádné prasárničky. Do googlu jsem zadala něco jako "tipy jak rychle zhubnout/účinné triky na rychlé zhubnutí/pekáč buchet za týden" a podobné nesmysly. A jak to tedy dopadlo?

1. Při vaření stůjte střídavě na jedné noze, posílíte tím svaly na nohou!

Jako já jsem ráda, že se v té kuchyni už jakž takž orientuju, že ji při vaření nepodpálím a že se to, co stvořím, dá většinou sníst. Ještě, abych u toho stála na jedné noze! To by se četnost zranění v naší domácnosti rapidně zvýšila. Už teď jsem celá pořezaná a domlácená, protože jsem nešika. Každopádně hodně kalorií spálím při úklidu toho výbuchu, který vznikne, když tvořím oběd! :D

2. Při koukání na televizi zatínejte hýžďové svalstvo!

Při koukání na televizi budu zatínat tak maximálně čelist, když bude někdo chtít ZASE zabít Olivera Queena a nebo taky pěsti, abych zabránila neovladatelnému nutkání jít do šuplíku a spráskat balíček Laysek, kterej na mě už několikátej večer volá. A myslím, že dneska si ty ruce budu muset useknout, protože jinak se do toho sáčku zaboří a vynoří se, až bude prázdnej...

3. Vyhněte se stresu!

Hahaaa, tak jo, já se mu vyhnu, když mi zaplatíte chůvu, která bude 24/7 zodpovídat Kájovy všetečné otázky a vstávat v noci k Davčovi, a uklízet pořád dokola hlínu, vyházenou z květináče a přemalovávat pomalované zdi, a stavět komíny, které pokaždé někdo zboří a vařit jídlo, které nikdy nikdo nedojí...a bude hůř! :D

4. Hubněte ve spánku! Stačí osm hodin denně!

Osm hodin v kuse jsem nespala asi čtyři roky. Co tam máte dál?

5. Šlofík po obědě

Úzce souvisí s předchozím bodem. Znám velmi málo lidí, kteří si můžou dovolit po obědě hoďku schrupnout. Ať už kvůli práci/škole/dětem. Tahle rada mě tak akorát naštvala :D

6. Sladkosti jen žvýkejte a pak je vyplivněte!

To jako vážně?! :D

Prohrabat se tím balastem, kterého je plný internet, bylo něco na moje nervy. Všude vám radí samé nesmysly a liposukce/hubnoucí pilulky/hubnoucí kalhoty atd. jsou dneska už úplně normální. Samozřejmě existují stránky, na kterých se dozvíte rozumné a pravdivé informace, ale jak jsem řekla - na mě vyskočily tyhle parádičky a není se pak čemu divit, že jsou ženy kolem mě přesvědčené, že to jde i bez odříkání. A nechápou, že to občas prostě trochu dost bolí...

Užijte si víkend a nezapomeňte večer zatínat! :D

A.

PS: Mezi těmito skvělými radami jsem našla jednu opravdu unikátní a to už mi opravdu zůstal rozum stát. Máme si prý dávat bílý prášek. Ten od písmene K. Svět se zbláznil!

čtvrtek 17. září 2015

Tipy na knihy V. - konečně trochu srandy a romantiky!

Dobré ráno! :-)

V názvu článku se sice objevují slova sranda a romantika, ale nebyla bych to já, abych vám sem nešoupla i jednu smutnou/divnou/napínavou knížku. Už se mi celkem dlouho nestalo, že bych sáhla po knize, která by mě nebavila a nebo bych se do ní musela nutit. Právě naopak - cokoliv začnu číst, to mě tak chytne, že bych nejradši četla 24/7. A tyto tři knihy byste si měli přečíst taky, věřte mi.


Evžen Boček: Poslední aristokratka



Přiznám se, že sama od sebe bych si tuto knihu nekoupila a její popis by mě určitě něpřiměl ji přihodit do košíku. Ale byla jsem po dlouhé době v místním knihkupectví kupovat dárek k svátku a paní prodavačka ke mně přišla právě s Poslední aristokratkou. Že by se mi prý mohla líbit a že je vážně dobrá. Opáčila jsem se, že známá černá kronika, jako jsem já, humor asi moc neocení, ale že to teda vyzkouším, když jinak nedá. Prostě byla moc milá a já jsem jí chtěla udělat radost, tenhle přístup na mě platí a ukecat se nechám lehce. Hned na prvních pár stránkách jsem se od srdce zasmála a to se mi u knížek stává opravdu málokdy. Bude to asi tím, že čtu samé hrůzy. Hlavní hrdinka Marie se společně se svými rodiči přestěhuje z Ameriky do Čech, protože tam její rodina zdědí zámek. A pak se dějou věci :D Je to vážně vtipné a napsané takovým čistým (a ve správných chvílích i sprostým) stylem. Doporučuju všema deseti i těm z vás, kteří tenhle žánr úplně nevyhledávájí! Já už se třepu na druhý díl.


Shelly King: Okamžik všeho



Úžasná kniha! Úplně mě rozzářila a zhltla jsem ji během dvou dnů. Mladá ajťačka sní o velké kariéře v Sillicon Valley, ale všechno nakonec dopadne úplně jinak. Najde lásku, smysl života a zjistí, co ji doopravdy naplňuje. Nejsou to koktejly v drahých barech, ani výplatní pásky s obřími ciframi. Je to malý antikvariát. A celý tento příběh začne tím, že Maggie objeví ve starém výtisku Milence Lady Chatterleyové ručně psané vzkazy dvou zamilovaných lidí. První z nich je datován v roce 1961 a Maggie ve finále zjistí, že to bylo celé úplně jinak, než si myslela. V téhle knize je správná porce romantiky pro "neromantiky", spousta myšlenek, které si přečtete několikrát po sobě a některé si dokonce zapíšete. Nejen za uši. Doporučuju všema deseti!

"Knihkupectví jsou romantická stvoření. Svedou vás svým zbožím, ale svými problémy vám zlomí srdce. Všichni velcí čtenáři sní o tom, že budou vlastnit obchod s knihami. Myslí si, že trávit dny ve společnosti knih by bylo velkým naplněním jejich vášně. Ještě netuší, že jakmile přijdou nové knihy, je potřeba je roztřídit, nevědí ani o tom, jak těžké je vystopovat, co všechno se vlastně prodalo, ani o bolavých zádech ze všeho toho nošení a rovnání knih do polic, o malém výdělku, který na konci toho všeho čeká. Všichni tito čtenáři myslí jen na svatbu, aniž by příliš přemýšleli o manželství. Knihy mohou být i pořádné břemeno a nedá se s tím nic dělat."

E. Lockhart: Ostrov lhářů



Jestli mě předchozí knížka rozzářila, tak tahle mě spíš zamlžila. Nemohla jsem ji dostat z hlavy a pořád jsem přemýšlela, jak to celé vlastně bude. Zdánlivě šťastná a spořádaná rodina Sinclairových má taky svoje problémy a někteří její členové se rozhodnou řešit je dost svérázným způsobem. Příběh vypráví mladá Cadence a moc se mi líbil ten chytlavý styl, kterým je to napsané. Běhal mi mráz po zádech a to hlavně na konci. Opět můžu jedině doporučit!

"Přečtěte si to. A jestli se vás někdo zeptá, jak to skončí, prostě LŽETE!"

Co na ně říkáte? Četli jste některou z nich? :-)

Mějte se hezky!

A.

pondělí 14. září 2015

Další měsíc s Jillian - funguje BodyShred?

V sobotu jsem docvičila poslední workout šestého týdne a mám před sebou ještě 14 dní. Neskutečně rychle to uteklo a jsem fakt ráda, že jsem vydržela, protože s tímhle programem vidím zatím nejlepší výsledky ze všech domácích cvičení, které jsem zatím vyzkoušela. Je to pouhých třicet minut denně, ale fakt to funguje. Neměřila jsem se ani nevážila, ale sedí mi líp kalhoty a konečně mi z nich nic nepřetíká (nebuď nechutná, Aneto!). Mým hlavním problémem totiž byly právě boky a zadek a, světe div se, hnulo se to! Asi se budu opakovat, ale pokud pořád váháte, jestli se do tohoto cvičení pustit, tak už váhat nemusíte. Jděte do toho! Sama vím, jak je těžké se dokopat k hopsaní před telkou a osobně jsem si taky víc užívala skupinové lekce, ale k tomuto programu se za pár měsíců určitě vrátím, protože me nadchl. Vážně. Když jsem jela nový workout poprvé, občas jsem musela cvičit "lehčí" verzi cviků, ale ten progres byl super rychlý, protože podruhé už jsem cítila větší sílu a cviky mi šly mnohem líp. A podle mě tyhle malé pokroky nás ženou dál a dodávájí nám sílu poračovat. No a taky ty "líp sedící" kalhoty, žejo :D



3. a 4. týden

Pondělí - Amplify
Úterý - Escalate
Středa - Fire Up
Čtvrtek - Amplify
Pátek - Escalate
Sobota - volno
Neděle - Fire up

Amplify
Tohle cvičení bylo hodně zaměřené na ruce a to nesnáším, mám je fakt slabé. Kliky a podobné lahůdky jsou moje noční můra. Každopádně právě při tomhle tréninku jsem viděla pokroky, když jsem ho jela podruhé. Síla šla nahoru a měla jsem už celkem vychytané techniky cviků.

Escalate
Vybavím si jediné - angličáky. Mám je celkem ráda (teda spíš mi nevadí :D), ale tady mě fakt zabíjely. Jinak jsem všechno zvládla s 3 kg činkami (nesmějte se mi!), ale občas to bylo tak tak.

Fire Up
Kardio, které se cvičilo už předchozí dva týdny. Mně kardio nevadí, to už všichni víme. Vyžívám se v něm a nejradši bych nedělala nic jiného, ale přiznám se, že ten čtvrtý týden už to bylo moc dokola a těšila jsem se na Ignite, které se cvičí následující měsíc.

5.a 6. týden

Pondělí - Conquer
Úterý - Triumph
Středa - Ignite
Čtvrtek - Conquer
Pátek - Triumph
Sobota - Volno
Neděle - Ignite

Conquer
No, byla to hrůza, nebudu vám lhát. V jednu chvíli jsem těma činkama fakt chtěla švihnout o zem a jít ty nervy vyběhat. Vůbec mi to nešlo, neměla jsem sílu a některé cviky jsem jela v ještě lehčí verzi než byla ta "lehčí" od Jillian :D Kamarádka dokonce kvůli tomuhle workoutu celý BodyShred odpískala s tím, že na to prostě nemá. Dokopala jsem se pokračovat a jsem ráda, že jsem se nevzdala, protože když jsem cvičila Conquer podruhé, bylo to opravdu mnohem lepší. Člověk si ty cviky prostě asi musí "okoukat" a zažít. Neříkám, že mi to potom šlo samo a nezpotila jsem se, ale záchvaty vzteku a naštvanosti už nebyly tak prudké :D Proto opakuji, nevzdávejte to! Vždycky se dá najít varianta cviku, kterou zvládnete. První týden třeba můžete jet bez činek a v kardio částích cvičit pomalejším tempem. Hlavně pokračujte, stojí to za to!

Triumph
Samozřejmě to bylo náročné, ale bylo zde spoustu cviků na nohy a to já ráda. Výpady, dřepy, prostě paráda. Na Triumph jsem se prostě těšila :-)

Ignite
Tolik očekávané kardio nezklamalo a bavilo mě moc. Je to prostě klasické hopsaní. Pokud ho nemáte rádi (což nechápu :D), můžete ho nahradit třeba během nebo švihadlem, fantazii se meze nekladou a vy si musíte najít to, co bude bavit vás, protože to je nejdůležitější.

Uff, tak to jsou moje dojmy za uplynulý měsíc. Za dva týdny se vám ozvu se závěrečným reportem, ale už teď vám můžu říct, že budu asi nadávat, protože jsem před chvílí docvičila Zenith (první workout ze sedmého týdne) a mám fakt dost. Asi polovinu cviků jsem vůbec nezvládala, činky jsem vzala do ruky jen párkrát a jsem prostě marná. Ale jedu dál, i když to bude chtít pevnou vůli. Hodně pevnou! :D

Dobře, tohle není úplně cvičící fotka, ale chtěla jsem vám ukázat, jak moc zabírá BodyShred na břišní svaly. A hlavně musím podotknout, že v jídle se nehlídám a poslední dobou mi připadá, že "hřešící" dny převládají nad těmi "clean" :D  Takže pokud vás trápí břicho, máte další důvod, proč začít s BS :-)

Mějte se hezky a napište mi, jaké jsou vaše zkušenosti s BodyShredem :-)

A.

čtvrtek 10. září 2015

Tipy na podzimní závody

Dnes mám pro vás slibovaný článek o podzimních závodech pro čtenáře z Olomouce a okolí. Pokud ale máte čas a možnost dorazit i z jiných koutů republiky, rozhodně neprohloupíte! Já pro jistotu nic neplánuji, protože jak už všichni víme - Aneta míní a kluci mění. Nevím, co bude ráno, natož za měsíc, ale moc ráda bych se na pár závodů během podzimu podívala a tak doufám, že mi to vyjde a že se třeba z někým z vás potkám :-) Jedná se o menší závody, které pořádají nadšení běžci, ale i o ty profláklé a komerční. Vyzkoušet se má totiž všechno.

Loučansky mlénsky kolo 13.9. 2015 (8 km)


8 kilometrů rovinatým terénem. Jedná se o menší závod, ale o to osobnější bude atmosféra. A to já mám ráda.

Litovelská nealkoholická čtrnáctka 19.9. 2015


Litovelské pomoraví miluju, je to tam jako v pohádce a běžet se tam určitě bude skvěle :-) Více informací najdete na strankách Ligy stovkařů.

Dalovský čtvrtmaraton 20.9. 2015 (10 km)



Okolí Dalova je krásné a podle referencí z loňska je to fajn závod s dobrou organizací. Vyrostla jsem poblíž a lesy kolem mám prošmejděné křížem krážem, takže tento závod mě láká moc. Je to už příští víkend, tak na mě myslete, ať kluci neonemocní nebo ať mi nepadne hlídání.

RUN-UP Olomouc 25.9. 2015

Výběh do schodů v olomouckém věžáku. Tak trochu jiný závod a docela velká výzva!

Vokolo Priglu 10.10. 2015 (14,1 km)


Brno je od nás necelou hodinku a tak doufám, že moji skalní fanoušci (LKD) budou tímto výletem stejně nadšení jako já. Líbí se mi popis tratě a Brno je moje srdcovka. Chodila jsem tam do školy sice jen chvilku (přesně JEDEN semestr :D), ale stihla jsem si ho oblíbit i za tak krátkou dobu.

Night run Olomouc (5 a 10 km) 17.10. 2015

Mám ráda běhání potmě a nejradši bych běhala jen večer, ale bohužel jsem posera. Avšak na závodech žádný nebezpečí v podobě úchylů a vrahů (měla bych už vážně číst jinej žánr!) nehrozí, tak uvidíme :-)

VARADERO CUP (18 km) 17.10. 2015


Další závod v Litovelském Pomoraví - to chceš. Oficiální popis závodu zní: Varadero Cup je sportovní běžecká událost pro všechny, kteří se nebojí vůně potu, zápachu jídla, doteku přírody a napěněného chmelomoku. Paráda! :D

Podzimní kiosk  (3,5 a 7 km) 18.10. 2015

Tento závod se běží v mém rodném městě, takže by bylo docela na místě se ho zúčastnit. Nebo taky ne - kvůli ostudě :D

Tak co? Zaujal vás některý závod? A na jaké se chystáte letos na podzim vy?

Mějte se hezky!

A.




pondělí 7. září 2015

Podzimní běhání

Podzim je tady! Já ho mám moc ráda a když zrovna neprší, tak je to podle mě období, ve kterém máme ideální podmínky pro běh. Narozdíl od zimy, kdy už je v pět tma jako v pytli (netuším, kdy budu běhat), se dá k večeru ještě v klidu vyběhnout za světla. Není vedro a ani nemrzne. Často sice fučí, ale to nám aspoň okoření trénink a pořádně nás to zocelí. Jak říká jedno známé moudro: Není špatného počasí, jen špatně oblečeného běžce! Dnes mám pro vás tedy pár tipů, jak si podzimní běhání zpříjemnit/usnadnit a jak se během něj neklepat zimou a neonemocnět! Doufám, že vás to trošku nakopne k tomu, neomezit svůj běžecký trénink jen proto, že je venku pošmourno. Představte si ten krásně barevný les nebo alej u cyklostezky, která je jak malovaná. Pod teniskama vám šustí napadané listí a i když se na něm občas natáhnete, tak to prostě má svoje kouzlo. Pokud s běháním pořád váháte, tak je dost pravděpodobné, že právě na podzim si ho zamilujete.


1. Funkční trika + pokrývka hlavy

Já si vždycky oblékám o jednu vrstvu míň, než bych si oblékla, kdybych šla ven. Většinou je to tedy sportovní podprsenka, funkční tílko a funkční tričko s dlouhým rukávem a kapucí, kdyby náhodou začalo pršet. Pokud nemám na triku kapuci, beru si sportovní čelenku nebo kšiltovku. Letos na podzim bude moje nejlepší kamarádka zelená čelenka, kterou jsem dostala na závodě Běhej Lesy. Je značky Eleven, je funkční a je hezká. Akorát se bude hůř ladit, ale to se nějak vymyslí. Holčičí problémy. Pokrývku hlavy nepodceňujte, protože běžet několik kilometrů s mokrými vlasy je tak akorát na angínu. A nechcete přece kvůli jemnému podzimnímu deštíku zkrátit trénink a muset se vrátit domů předčasně. To by byla škoda.

2. Kompresní podkolenky nebo vysoké ponožky

V tomto chladném období si dávejte pozor na kotníky. Před dvěma lety jsem běhala v nízkých ponožkách a odnesla to achillovka. Zánět jsem měla z přetížení, ale určitě na něm mělo velký podíl i prochladnutí. Takže nízké letní ponožky schovejte na dno šuplíku a vytáhněte ty pořádné. To, že budou kompresní, je jen a jen výhoda!

3. Bunda

Někdy v říjnu/listopadu, až teploty klesnou až moc, navlékněte bundu. Nejlépe funkční, s vodním sloupcem a snow catcherem. To je taková ta vložka v rukávu, do které zasunete palec a nepotáhne vám tak dovnitř.

4. Čelovka a pepřák

Stmívá se dřív a pokud chcete běhat až večer a v neosvětlených oblastech, bez čelovky se neobejdete. Pořiďte si nějakou, která vám bude na hlavě opravdu držet a nebudete se muset celý trénink rozčilovat, že vám sjíždí a padá. V obchodě si ji vyzkoušejte, klidně se s ní proběhněte a pořádně zaskákejte, abyste si byli jistí, že vám fakt sedí. Nevadí, že budete za blázna :D Holky by si měly pořídit buď velkého psa nebo běžeckého parťáka, který je ochrání před případnými úchyláky. A nebo aspoň pepřák!

5. Boty do terénu

Na podzim vyměňuji svoje milované Nike Free za terénní běžecké boty. Běhám sice většinou po asfaltu, ale jak už jsem psala výše, všude je popadané, hnijící listí (podzimní romantika :D) a na něm to prostě klouže. Modrej zadek a odřenej loket jsem měla předloni a stačilo mi to :-)


Po běhu si dejte sprchu a nebo (pokud nemáte možnost se osprchovat) se alespoň převlečte do suchého. A taky nezapomeňte na vitamíny. Podzim je období rýmy a i když si během posilujete imunitu, zkuste jí pomoct i ovocem (doporučuji odšťavňovač) a zeleninou. Z doplňků stravy vám doporučuji céčko (momentálně mám značku Amix), rybí tuk, Magnex, Preventan nebo Cordyceps. A taky nesmím zapomenout na mé oblíbené "zelené potraviny", o kterých jsem vám psala už několikrát - chlorella a zelený ječmen (objednávám ODTUD).

Koncem týdne se můžete těšit na seznam podzimních závodů v okolí Olomouce, které podle mě stojí za to!

Mějte se krásně :-)

A.



úterý 1. září 2015

Tipy na knihy IV.

Dnes mám pro vás zase pár knižních doporučení. Za poslední měsíc jsem toho přečetla žalostně málo, ale všechno stálo za to! Tedy kromě knihy Šílenství, tu si prosimvás nekupujte nebo se vážně naštvete. Nelíbil se mi děj, zápletka, hlavní postavy. Příznám se, že mě ta kniha zaujala hlavně kvůli obalu, protože je na něm žiletka a to znamená, že to bude nářez a budu se bát (jinak jsem ale opravdu úplně normální). Nekonalo se nic a strašně jsem se nudila. Dočetla jsem ji jenom proto, že prostě nesnesu nedočtenou knížku. Rve mi to srdce, i když je to úplnej brak. Tak konec mini hejtu a jdeme se podívat na to, co rozhodně stojí za přečtení :-)
Knihy jsem vám tentokrát nemohla vyfotit (a vy tím pádem budete ochuzeni o další sérii mých vysoce kvalitních snímků), protože jsem je rozpůjčovala. Doufám, že se mi aspoň polovina z nich vrátí zpátky...



Za mě jednoznačně nejlepší kniha, kterou jsem letos v létě přečetla. Jak už napovídá název, v knize najdete příběhy lidí, kteří zvládli neuvěřitelné věci. Mladá dívka, která přežila pád letadla a plahočila se spoustu dní pralesem, dokud nenašla pomoc. Příběhy z koncetračních nebo zajateckých táborů. Příběhy špionů, vojáků a taky úplně obyčejných lidí, do kterých by nikdo nikdy neřekl, jakou mají odvahu a sílu přežít. Dozvěděla jsem se spoustu věcí a často jsem zírala s otevřenou pusou. Občas jsem kroutila hlavou a říkala si, že to není možné, že si to autor prostě vymyslel. Pokud chcete udělat radost svým tatínkům/manželům/kamarádům, tohle je ideální dárek.



Tuto knihu jsem četla v létě už podruhé a to se mi stává jen u těch opravdu dobrých. Kateřina Tučková napsala také Žítkovské bohyně, které se mi ale nelíbily tolik jako Gerta. Je to příběh o ženě, která se považovala za Češku, nikomu nic neudělala, ale stejně byla po válce vyhnána. Popis toho, jak vyhnání Němců probíhalo je spíš pro silné povahy a mně se dělalo zle z toho, co lidi dokážou a kolik nenávisti v sobě mají. Gerta se svou dcerou přežily, vrátily se zpět do Brna, ale ani potom je žádné štěstí nečekalo a i když Gerta vpodstatě žila pro svou dceru a vlastně "pro ni" přežila všechny ty hrůzy, umřela nepochopená. 



Šťastná kniha je opravdu šťastná a udělala mi velkou radost. Je to milá oddechovka, u které se zasmějete a věřím tomu, že se ve spoustě věcech najdete jako já. Pohled na běžný život jedné matky. S nadsázkou a úsměvem. Během jejího čtení vám bude prostě hezky. A to se počítá! :-)



U téhle knížky mě v první chvíli zarazila její tloušťka. Ne, že bych si libovala v bichlích, ale prostě jsem nevěřila tomu, že se na pár stránek (152 přesně) dá nacpat dobrý příběh. Nesbo mě ale nezklamal. Dostala jsem, co jsem chtěla a můžu jedině doporučit. Trošku jsem se bála, že to skončí, než se stihnu začíst, ale to se naštěstí nestalo. Kniha mi připomíná film Gauneři od Tarantina. A ten miluju!

Doporučíte mi vaši top knihu letošního léta? :-)

A.