pátek 5. června 2015

Květnová sedmička

Dneska ode mě nečekejte žádné tipy na jídlo/knihu/film, protože dneska to bude tak trochu klišé. Takže co mi v květnu dělalo radost?



1. Můj muž

Já vím, já vím, zmiňuju se tady o tom často, ale nejde to jinak. I když to samozřejmě není pořád růžové a sluníčkové (což je ve vztahu úplně přirozené), tak si čím dál víc uvědomuju, jak moc je skvělej. Podporuje mě ve všem co dělám, raduje se z mých nápadů (i když, řekněme si to upřímně, jsou občas úplně pitomé), zlepšuje mi náladu, je úžasnej tatínek a prostě mě dělá šťastnou. Díky němu jsem to já. I když ho občas pěkně štvu :D

2. Moje děti

Tohle tady taky omílám pořád dokola, ale na to už jste si určitě zvykli. Před pár lety by mě ani nenapadlo, že budu jednou mámou takových úžasných stvoření a opravdu děkuju každej den za to, že je mám. I když mě občas pěkně štvou :D

3. Kamarádi

Víte, já mám lidi ráda a snažím se v nich vždycky vidět to nejlepší. Chovám se k lidem tak, jak si přeju, aby se oni chovali ke mně. Jasně, občas to vážně nejde a vybuchnu, ale pracuju na tom. Každopádně poslední dobou zjišťuju, že lidi, kteří mi hned ze začátku sedli a zamilovala jsem si je, jsou obyčejní pokrytci a burani. A ti, ke kterým jsem měla odstup a říkala jsem si, že bychom si asi nikdy nerozuměli, jsou tady pro mě kdykoliv a stávají se z nich opravdoví přátelé. Čau Párku! :D

4. Staří kamarádi

Znáte to, když někoho dlouho nevidíte, třeba i pár let, ale když se sejdete, je to jako byste se viděli před týdnem? V Praze jsem se potkala se spolužačkou z gymplu a vůbec nic se mezi námi nezměnilo, bylo to moc fajn a byla jsem šťastná, že ji vidím. Minulý týden jsem měla sraz s nejlepší kamarádkou z dětství a stejný stav. Prostě paráda. No a dnes mě zachránila další spolužačka z gymplu, když mi bleskově zatejpovala koleno. A ono vážně přestává bolet. Nebýt ní, tak trpím celý víkend, protože v pátek odpoledne by na mě asi nikdo nebyl zvědavej. Takže díky vám všem, staří braši! :D

5. Blog

Musím se přiznat, že posledních pár týdnů mě opustila múza. Nechtělo se mi psát, nechtělo se mi fotit a přemýšlela jsem, jestli vám ještě vůbec mám co předat. Jestli vás ty slátaniny jedné uběhané matky pořád baví. A jestli to celé vlastně baví mě. Ale pořád je tady několik stovek (ja vím, jsem lůzr, ale mně to stačí :D) zobrazení denně a občas mi od vás přijde mail, kdy už bude další článek. A to mě vždycky tak zahřeje u srdce (poeta)...mám to tady ráda a jak jsem psala v mém prvním článku, i kdyby můj blog vykouzlil úsměv jen jednomu z vás, budu šťastná!

6. Instagram

Na instagramu mám okruh lidí, které bych si troufla nazvat přáteli, i když jsme se třeba nikdy neviděli. Píšeme si téměř každý den a jejich fotky jsou veselé/inspirující/k zamyšlení. Některé z nich obdivuji za to, jak jsou úspěšné ve své práci. Jiné zase za to, jaké jsou maminky. Ty další za to, jakou mají vůli a cvičí/běhají/učí se/vaří/pečou/tvoří. A i když je většinou instagram jedna velká póza (mimochodem určitě si přečtěte TENTO článek od Sobi) a každý se snaží ukázat, jak se má skvěle a co všechno má a vlastní, tak ta "moje" parta mě vážně baví. A i když vím, že nikdy nebudu mít desítky tisíc followerů a dvacet spoluprací (aneb hodinek a Olympusu se asi nikdy nedočkám, chudák já), tak jsem tam ráda. To, že se tam někdy neskutečně nase.., v tomhle srdíčkovém článku asi zmiňovat nebudu.

7. Moje učitelka angličtiny

Potkali jste někdy člověka, který vás úplně okouzlil? Z každé naší lekce odcházím plná nadšení a takové zvláštní radosti. Řeším s ní úplně všechno, pomohla mi v mnoha životních situacích, dodává mi odvahu a sebevědomí a já si strašně často říkám, že bych jednou chtěla být aspoň zčásti jako ona. Inspirující a věčně usměvavá. Jo a taky bych chtěla mít jednou takovou knihovnu! :-)

Doufám, že se vám dnešní článek líbil a slibuju, že příště už to zase bude o cvičení a podobných povrchnostech, které mám ráda!

A.


SHARE:

8 komentářů

  1. Anet, ten článek je super. Moc ti přeju, že máš takového muže a že ti kluci dělají radost. S těma kamarádama z dětství s tebou úplně souhlasím a proto se tak ráda vracím do Olomouce. Tady mám kamarádky ze školy, z házené a i když se nevídáme často, máme si pořád co říct a je to s nimi fajn. S blogem prosím tě nepřestávej :-) Třeba mě tvoje psaní a pohled na život baví hodně. Instagram - jsem na něm chvilku, docela mě to baví, ale je fakt, že je to nějaký samostatný svět, který teda zatím moc nechápu :-) Do diskuzí se moc nezapojuju, takže nevím, co se tam dá všechno řešit, Ale třeba z tohoto důvodu nejsem v žádné mami/baby skupině na facebooku, mimibazaru a podobně. A že bys chtěla být inspirující a usměvavá... Osobně tě neznám, ale přijde mi, že taková jsi :-) Minimálně tvůj úspěch s freerunem.... Zamračenou a neinspirující by tě asi nevybrali, ne? No a na závěr už se těším na ty články o cvičení a dalších povrchnostech :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A Ty ses nejmilejsi, moc dekuju, hned mam hezci rano:)

      Vymazat
  2. Taky jsem měla menší období, kdy mě blog nějak nelákal. Ale už je to zase zpět. Ono je potřeba jednou za čas prostě vypnout a užívat si života :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To teda jo! Krize prece mivaji i to nejvetsi spisovatele! :D

      Vymazat
  3. Já jsem jedna z těch, co si říkala, kdy už zase něco napíšeš :D Ale znám tyhle stavy a mám je také, kdy nevím, co předat a tak to nechám být a pak se objeví znenadání 20 různých nápadů o kterých psát a co dělat :-)
    O dětech mi ani nemluv, já si sama sebe také nedokázala představit jako matku, dokonce jsem byla přesvědčená, že jí nikdy nebudu :D a teď mám dvě potvory, co mi na střídačku pijou krev a já je za to neskutečně miluju :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U Tebe me to obzvlast tesi, ze se sem rada vracis:) a mame to podobne, deti jsem neplanovala vubec a nebo maximalne jedno kolem 35 let, haha :D mela jsem dve ve 23 a ted ukecavam Lukana na holcicku, ale nechce se nechat! :( :D

      Vymazat
    2. holčičky jsou fajn :D to je úplně něco jiného :D nicméně, u nás to je naopak, přítel marně přemlouvá do třetího :D už ani omylem nechci. :D

      Vymazat
  4. Moc hezky napsané. Člověk by si jednou za čas mel takto sepsat všechno, co ho dělá šťastným. Často na to totiž zapomínám a pak si dělám hlavu a myslím zbytečně negativně.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše komentáře! :-)

© RUN HEART. All rights reserved.
Blogger Templates by pipdig