pátek 27. února 2015

Mateřské okénko: Šestinedělí

Tak a je to tady. Po devíti měsících s břichem jste zvládla porod a máte miminko. Pravděpodobně se ve vás melou všechny hormony dohromady, takže je vám často do breku, protože: máte nejkrásnější miminko, nezvládnete to, nevíte jak na to, máte nejroztomilejší miminko, máte super chlapa, chcete už domů, nechcete domů, protože to nezvládnete, jen tak, třeba protože jsou v telce zrovna Vraždy v Midsomeru nebo pořad Riskuj. Nebo proto, že vám dali k snídani místo rohlíku chleba a nebo protože došel čaj. Zkrátka kvůli všemu. Návaly štěstí střídají nálady na prd a tak pořád dokola. Někdy celé šestinedělí. Uff!



No a teď jsou tady dvě možnosti. Buď máte miminko, které celé šestinedělí prospí, bude se budit jen na kojení (se kterým samozřejmě nebudete mít žádné problémy), nebude mít bolení břicha a prostě to bude bez problémů. Takže se budete moct plně soustředit na kočírování svých hormonů a taky na focení vašeho mimina nebo na úklid a vaření.
Nebo...vám kojení vůbec nepůjde, budete pokaždé trpět a koumat jak na to (nakonec to zvládnete, to je jasný), do toho bude vaše miminko plakat, protože: má bolení břicha, neví proč, jen tak, protože má hlad, protože má žízeň, protože mu skočí starší sourozenec na hlavu, protože je mu moc teplo a nebo moc zima, jen tak, jen tak, protože nemůže usnout, protože chce spát, protože nechce spát. Takže se budete plně soustředit na rozluštění pláče. Po nějaké době už spolehlivě poznáte, kvůli čemu miminko brečí, ale v některých případech s tím stejně nejde nic udělat. Leda ho celé dny chovat na rukou. Jenže vy musíte vařit, uklízet, prát pidi oblečky, žehlit pidi oblečky, hrát si se starším sourozencem...většinu těchto věcí pak zvládnete s opičkou zavěšenou na krku.
Dny budou náročné tak jako tak a v noci si pravděpodobně moc neodpočinete (vím, že to píšu pořád dokola, ale pokud máte dokonalé dítě, které prospí celou, tak si zřejmě ťukáte na čelo, že přeháním), protože vám začíná nová šichta. Možná bude trochu jednodušší. Třeba z toho důvodu, že většinu věcí (přebalování, krmení, zpívání, uspávání na rukou) začnete dělat automaticky a ve spánku. Může se stát, že budete spát s otevřenýma očima i přes den. Osvojit si tuhle dovednost vám doporučuji! :D
Tohle všechno vám ale vynahradí jeden úsměv, první otočení ze zad na bříško nebo kvalitní odbrknutí (ano, v některých případech jsem úplně obyčejná, šišlající, máma). Jojo, dojde to až tak daleko, že se budete radovat, když si vaše dítě po jídle pořádně odříhne, protože to minimalizuje následné bolesti bříška rovná se žádný řev rovná se úspěšný den, popřípadě noc. Omlouvám se všem, které to pohorší, ale stejně tak se budete radovat z prdění :D
Bude to fuška a ráda bych vám napsala, že to bude míň a míň náročné, ale lhala bych. Kolem pátého měsíce (u některých dětí samozřejmě dřív, u některých později) začnou růst zuby. A to je teprve pecka, o tom ale zase příště.


Doufám, že jsem nikoho neodradila nebo nevyděsila. To bych nerada, protože mateřství je ve finále fakt boží! O tom jsem vás určitě přesvědčila už v článku o mateřské dovolené.



Užijte si víkend, má být krásně :-)

A.
SHARE:

10 komentářů

  1. Já jsem byla miminko jak na baterky prý - 20 min spánek a dvě hodiny řev, takže doufám, že děti budou po mě :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Noo tak snad se spis potati! :D u nas byl docela ukricenej Kaja a chvilema to bylo na maslu :) a ze pozdravuju maminku, musela mit vesele sestinedeli s takovym zlatickem :D

      Vymazat
    2. Všichni ze mě byli moooc veselí :D. O tři roky mladší brácha byl naprostý opak, ten pořád prý spal a mamka, jak byla zvyklá na mě, tak z toho byla na prášky, jesli mu něco není. Ale říkala, že to bylo asi nastavené díky jejímu režimu. Když čekala mě, tak prý nemohla spát, pořád něco vyváděla a u bráchy byla hodně unavená a musela i polehávat, takže je možné, že to je dané i tím... Budu doufat! :D

      Vymazat
    3. Je pravda, ze s Kajou jsem mela to tehotenstvi takovy vselijaky s byl uplakanek a s Davcou uz jsem byla klidnejsi a byl moc hodnej :) takze az jednou otehotnis, zadny litani, pekne klidek :D

      Vymazat
  2. No karimatko! To je krásný článek. Mě Inočet nekojila (neměla mlíko ve svých obřích kozách) a tak si asi udělala radost (nebo nevím co) a v mých dvou měsících mě půjčila na celé tři týdny tetě na převýchovu. A ta mě taky jak kdyby milovala a tak jsem vyrostla v rozmazleného spratečka.

    OdpovědětVymazat
  3. Ty Tvoje clanky o materstvi me bavi, pises fakt zajimave a vtipne :-) ja si vyzkousela obe dve varianty, s prvni jsem vubec nevedela ci jsem, byl to supec, s druhou je to celkem pohoda :-) Az do ted, kdy ji zacly rust ty zuby a uz ty noci nejsou uplne co byvaly :-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mam radost :-)
      A mam to uplne stejne, kazdej jsou uplne jinej a zuby u nas taky ted frci :D

      Vymazat
  4. Miminko sice nemám, ale v rodině jich máme poměrnědost a nasmála jsem se, pěkně napsáno. Už se "moc těším" na mateřskou :D =))

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše komentáře! :-)

© RUN HEART. All rights reserved.
Blogger Templates by pipdig