Pages

čtvrtek 23. března 2017

Baristický kurz - káva, káva a zase káva

Minulou neděli jsem absolvovala svůj první baristický kurz v Kafe jak lusk a jsem v tom až po uši. Vím, že vám sem pořád dokola píšu něco tom, jak můžete dokázat cokoliv si umanete a že i vy si můžete najít ten svůj "dreamjob" jako já. Teď to posouvám na ještě vyšší level, protože po večerech trénovat moje holky a přes den občas dělat kávu v mé nejmilejší kavárně? To je splněnej sen. Miluju sport, miluju kafe a miluju psaní. Teď jsou tyhle tři věci moje práce. Nemůžu být víc vděčná :-) No a jak to tedy probíhalo? Co jsem dozvěděla a co na tom bylo nejtěžší?

pondělí 13. března 2017

Nákupní seznam - co mi nikdy nechybí ve spíži a v lednici?

Sepsala jsem pro vás seznam věcí, který mi doma nikdy nechybí. Je to takovej můj výběr zdravých potravin, svačinek, surovin na vaření a pečení a když náhodou něco z tohohle výčtu dojde, hned letím doplnit zásoby. Většinu potravin kupuju v Lidlu, Tescu a nebo objednávám na Aktinu. O mým posledním balíku, kterej byl napěchovanej dobrotama, bude další článek.
O víkendu jsme taky poprvé vyzkoušela Košík a jejich rozvoz potravin. Musím říct, že je vážně luxus, si sednout večer k počítači, naťukat nákup a ráno si ho jen mezi dveřma převzít. Ovoce, zelenina, maso, ryby, pečivo - všechno čerstvé, nic nebylo rozbité nebo obouchané. Příjemně mě překvapili a L. se nejvíc líbilo, že sáčky zavazujou na mašličku a ne na suk, jako já!!! :D

středa 8. března 2017

Běhání - jak začít?

Venku to konečně začíná vypadat jarně a tak jsem si řekla, že pro vás sepíšu zase něco o běhání. Většina zpráv a mailů, které mi píšete, je o tom, že chcete začít, ale nevíte jak/nemůžete se k tomu dokopat/nemáte čas/nejste žádní sportovci atd. To chápu, protože jsem na tom byla úplně stejně, ale to už taky všichni víte. Nemotorná Aneta, kterou si v tělocviku nikdo nechtěl vybrat do týmu a která radši seděla doma a psala si deník, místo aby lítala po venku s děckama. Zamyslela jsem se a sepsala pár bodů, které (by) mi v začátcích pomohly, tak třeba rozběhají i vás :-)

čtvrtek 2. března 2017

24 hodin v Praze

V pondělí ráno jsme se vydali na výlet do Prahy. Byl to sice jen jeden den, ale jak říká Karolína - návštěva má být krátká, ale intenzivní! - a to jsme, myslím, splnili na 100%. V neděli večer jsme projeli všechny ty internety, instagramy a facebooky a následně vytvořili seznam míst, která chceme navštívit. Nečekejte památky, výstavy, ani divadla. Jely s náma totiž tři děti a ty zajímá jediné - vláček, jídlo, zmrzka a hračky. A co zajímá matky, když jsou na výletě s dětmi? Kafe, dortíky, jídlo, kafe, prosseco a kafe. A tak to přesně bylo!
Mám pro vás seznam bodů, které bych z našeho výletu vypíchla, třeba se inspirujete :-)


čtvrtek 23. února 2017

Kam v Olomouci? - kafe, dobroty a dřina!

Dnes mám pro vás článek o mých oblíbených místech v Olomouci, takže pokud jste odněkud z okolí a nebo plánujete výlet na Moravu, budou se vám moje tipy určitě hodit :-)
Začneme (překvapivě) u kávy. O mojí nejoblíbenější olomoucké kavárně Kafe jak lusk jsem vám básnila už v TOMTO článku a moje nadšení stále trvá. Každá návštěva, která přijede k nám domů, musí rozhodně vždycky do Lusku. Kvůli kávě, dortíkům, nejmilejším lidem za barem a výhledu na rušnou ulici s tramvajema (ocení hlavně rodiče - děti si sednou do výlohy a fascinovaně koukají ven, alespoň ty naše - vesnický :D).




Další kávové nebe v Olomouci je pražírna kávy Kikafe. Jezdím sem pravidelně pro zrnkovou kávu do našeho kávovaru, vždycky mi tam poradí a jsou na mě milí, i když vím o kávě prd a většinou se ptám jak debil amatér. Do kabelky nahážu ty voňavý pytlíky a do ruky si vždycky vezmu flat white - dokonalej nákup :-) Jak Maruška (Kafe jak lusk), tak Kristýna (Kikafe) jsou krásná ukázka toho, že když Tě něco baví a miluješ to, lidi to ocení a budou se vracet. Moc jim oběma fandím.
A pokud se vydáte do Kikafe, musíte se určitě stavit v pekařství Dalaman, které je hned za rohem. Je to jediné místo v Olomouci, kde seženete Nemléko (které mimochodem moc doporučuju), ale hlavně vás tam přivítá usměvavá a milá majitelka, dokonalá vůně čerstvýho chleba a koláčů a velkej výběr pečiva. Klukům vždycky nakoupím koláčky a loupáčky a sobě bezlepkový tmavý rohlíky, bagely a zdravý cupcaky. Dnes jsem měla poprvé veganskej makovej koláč a lituju, že jsem si nevzala dva! :-)





U jídla ještě chvilku zůstaneme a vlastně zůstaneme i u ukázkových příběhů splněných snů. Zdeněk si totiž ve 23 letech otevřel v Olomouci restauraci Pod lipami a my (když máme jednou za čas možnost) nechodíme nikam jinam. Bezkonkurenční burgery, steaky, limonády a to všechno z domácích surovin. Schválně si přečtěte jejich příběh, není to úžasný? :-)


No a když už jsme si dali pořádnýho burgera a zapili ho tou nejlepší kávou, je načase to jít vyběhat! O Sclep gymu jsem se určitě už v nějakém článku zmiňovala a na mé FB stránce nebo instagramu je ho pořád plno. Fakt jsem si to tam zamilovala. Většina z vás ví, že jsem posledních pět let (to už je vážně tak dlouho?!) cvičila jen doma a vyhovovalo mi to. Domácí cvičení u mě pořád převažuje, ale kluci už jsou větší, stali se z nich menší mamánci a já mám možnost dvakrát týdně odjet a nechat se trénovat. A je to boží! Andrejka a Martin jsou milí, tak akorát přísní a pro svůj gym žijou. Je to první místo, kde se cítím fakt jako doma a pokaždé jsem ráda, že se vůbec odplazím domů. Takže pro všechny olomoučáky, kteří se třeba stydí nebo se zatím nikde necítili natolik dobře, aby tam chodili dřít pravidelně, zkuste Sclep! :-)

Mějte se krásně!

A.

čtvrtek 9. února 2017

Tipy na knihy IX. - detektivky, sci-fi a jedno zklamání

Jsem tady s dalším knižním článkem - zase se zpožděním, je to se mnou bída. Ale nebudu vám nic nalhávat, mám tady k přečtení tolik skvělých knih, že když je čas, tak prostě místo psaní recenzí čtu a čtu a čtu. Určitě mě chápete! :-)
Dneska mám pro vás pět knížek, které mě za poslední dobu nějak oslovily, tak jdeme na to.

úterý 3. ledna 2017

2017 - moje sportovní plány

První článek v novém roce by si zasloužil nějaké to bilancování, ohlédnutí se za uplynulým rokem a pár klišéček, ale já vás s tím letos obtěžovat nebudu, nebojte. Dneska bych se s vámi ráda podělila o moje sportovní plány na rok 2017. Je mi úplně jasný, že až si tenhle článek přečtu na konci roku, budu kroutit hlavou a říkat si, že jsem si až moc fandila a některý nápady byly spíš šílený než odvážný, ale musíme si dávat velký cíle, jinak by to nebyla výzva, souhlasíte?


Ultramaraton

A hned tenhle první bod třeba šílenej je. Pro mě teda určitě! Vzhledem k tomu, že jsem ještě nikdy nebyla na maratonu a vlastně ani na půlce (o mým prvním a velmi vtipným půlmaratonu si můžete přečíst TADY), je to hodně úsměvný. Ale od té doby, co sleduju Verču, mě to strašně láká. Možná je to tím, jak krásně o tom píše nebo tím, že běhá tak nějak podobně (určitě ale rychleji) než já a nebo je to tím, že jsem prostě blázen, kdoví. Ale vážně bych to tento rok chtěla dokázat. Vy víte, že nejsem závodní typ a že mě celá ta atmosféra okolo obřích běžeckých akcí spíš znérvozňuje, ale zrovna Verčin oblíbený Jizerský ultratrail se běží v nádherné přírodě a slyšela jsem na něj samá pozitiva. Od organizace až po finisherská trička (prosimtě Aneto, budeš ráda, když se do toho cíle doplazíš, tričko netričko). Mám půl roku na trénování a věřím tomu, že se na ten start postavím. O cíli zatím pomlčím, ale loni byl časový limit na 69 km 14 hodin, tak bych to možná zvládnout mohla. Když budu trénovat. Hodně trénovat.

Spartan Race

Loni jsem poprvé a vlastně úplnou náhodou běžela Spartana a můžu potvrdit, že je to fakt unikátní závod, při kterým zažíváte takový věci, že to ani nejde popsat. Musíte si to prožít sami. Můj článek o tomhle závodu najdete TADY a já doufám, že si letos minimálně jeden zaběhnu znova. Pokud mi bude Litovel sedět časově, tak se tam uvidíme. Do té doby se musím naučit šplhat, ručkovat, chodit po kůlech, plavat kraula...

Zaběhnout si několikrát do roka maraton

Sama, se sluchátkama a datlema v kapse. Akorát si musím naplánovat trasu tak, aby vedla několikrát kolem vody. Nebo si koupit camel bag. Nebo poprosit L, aby mi dělal provizorní doprovodné vozidlo a dával mi napít, podával gely, banány, fandil mi, utíral mi pot a tak.

Běhěj Lesy

Moje srdcovka a vlastně první a poslední běžecký závod, kterého jsem se účastnila. Letos bych se ráda podívala zase do Beskyd. Ten krpál na startu mi prostě nedá spát.

Stojka, shyb, švihadlo

A na závěr taková moje osobní cvičící noční můra. V roce 2017 bych si ráda pořídila hrazdu a konečně se naučila shyby. Ty moje špagety/pastelky prostě budou příští Vánoce tak silný, že dám sama i stromek do stojanu!
Stojka a já, to už znáte. Vypadá to ale, že jsem na dobré cestě, už se udržím u zdi, aniž bych potom musela jet na pohotovost na kapačku :D
A dvojskoky. Chci jich tam našvihat 100 za sebou. Bez jedinýho škobrtnutí. Nejpozději na Silvestra 2017. Tak!

A co vy? Jaké máte plány na nadcházející rok? Jsou některé z nich tak šílené jako ty moje?

A.