Pages

pátek 2. prosince 2016

Nejlepší špaldovo-ovesné lívance

Tuhle dobrotu mám moc ráda, ale vždycky jsem z ní měla respekt. Většinou se mi totiž nepovedlo těsto a i když jsem postupovala přesně podle osvědčených receptů, nikdy mi nevznikly krásný, chutný a nepotrhaný lívance. Nedávno jsem ale tuhle kletbu prolomila a teď si je děláme někdy i dvakrát denně. Nejvíc točíme základní těsto, ve kterým jen střídám banány s jablky a když si je dělám po tréninku jenom pro sebe, tak přidávám protein. K jedné objednávce z Aktinu jsem přihodila vzorek BodyLab palačinek. Byly dobrý, netrhaly se, ale bylo tam prostě cítit, že jsou z prášku. Tyhle naše jsou poctivý, zdravý, nadýchaný, křehoučký - prostě vážně dobrota!


Těsto na lívance:

50 g rozemletých ovesných vloček
cca 30 g špaldové mouky (můžete ke konci postupně přisypávat, dokud vám nevznikne hustější těsto, nemělo by téct)
vejce
tři lžičky prášku do pečiva
2 lžíce jogurtu
trochu mléka (používám mandlové nebo kokosové, ale může být i klasické)
rozmačkaný banán nebo nastrouhané jablko

Podle chuti potom můžete přidat skořici, perníkové koření, kokos, FlavDrops, datlový sirup nebo jakékoliv sladidlo, které máte rádi. Lívanečky smažím na trošce kokosového oleje a promazávám je většinou ořechovým máslem nebo Proteinellou (L má rád s Nutellou nebo Lotuskou, ale to už je na mě moc velká prasárna :D). Nahoru dávám ovoce (úplně nejlepší jsou ohřáté maliny nebo jahody), sirup (javorový, datlový nebo BodyLab kokos) a někdy ještě bílý jogurt. Můžete si je posypat kokosem, hořkou čokoládou, oříškama, rozinkama. Prostě tak jak to máte rádi. Každej den můžou být úplně jiný a to se mi na nich líbí :-)



Dobrou chuť!

A.

pondělí 28. listopadu 2016

TRAIN HEART slaví první narozeniny!

Přijde mi úplně neuvěřitelný, že tohle fakt píšu. To už je vážně rok? Dneska to tady bude samý klišé, tak mi to prosím odpusťte, ale jinak to nejde.

pátek 25. listopadu 2016

Black Friday s Nessi Sport

Black Friday je tady a dnešek je tedy ve znamení velkých slev! Hromada eshopů slevnila svoje produkty a my tak máme měsíc před Vánocema možnost nakoupit dárky za pár kaček. Pro naše milé, ale taky třeba pro sebe :-) Já už mám dárky vyřešený, ale když mi v mailu přistála zpráva, že má slevy i Nessi, neodolala jsem. Je to jedna z mých nejoblíbenějších značek sportovního oblečení. O mých milovaných legínách jsem vám psala asi před půl rokem a moje nadšení pořád trvá. Nosím je na každý druhý trénink a běhám skoro jenom v nich, protože jsou to jediný legíny s vysokým pasem, který mi nesjíždí a netáhne mi v nich na záda. Nosím je furt a tím pádem je furt peru, i přesto pořád drží tvar, nežmolkují, nikde netrčí nitky a barva zůszává stejná jako první den. V poměru cena/kvalita je to jednoznačně nejlepší kousek v mojí poličce (obří polici) se sportovním oblečením.
Stejně tak na tom jsou kompresky, které od nich mám. Stojí dvě stovky, ale slouží mi stejně jako ty od konkurence, za které jsem dala tisícovku. Jediná jejich nevýhoda je, že se do nich vždycky soukám půl hodiny, ale za to můžou moje obří chodidla=ploutve a vysoký nárt. Měla jsem je i v letadle a opravdu na ně nedám dopustit. Někdo tvrdí, že jsou kompresní podkolenky jen móda a běhání moc neovlivňují, ale já teda cítím rozdíl a to hlavně při delších tratích. Když běžím v nich, nohy mě bolí míň a rychleji se zregenerují. A navíc jsou prostě krásný! :-)
Vybrala jsem pár věcí, které byste podle mě měli přihodit do košíku a udělat tak radost sobě nebo třeba sportující manželce/mamince/kamarádce. Mrkněte na eshop, slevy budou až do pondělí, takže má Ježíšek na nákupy celý víkend.

úterý 15. listopadu 2016

Z mojí kuchyně IV.

Jsem tu s další náloží jídelních fotek. Tentokrát jde tedy hlavně o večeře a opět to není žádné složité vaření. Jak už všichni víte, klukům vařím klasiku (většinou českou) - polévky, omáčky, maso atd. a sobě nějakou super rychlovku, po které nebudu mít v břiše šutry a neuspí mě. Většinou jsou to těstoviny (teď u mě vedou rýžové), saláty, rýže, tofu nebo krůtí maso. Už v minulém článku z mojí kuchyně jsem vám psala, že neřeším žádná makra, nepočítám kalorie, nejsem vegan, nejedu low carb ani nechci zhubnout nebo se nějak razantně měnit. I když pár svalů se hodí vždycky, to nepopírám! :D Řídím se prostě heslem "Nejez jako kretén!", které vymyslela Kristi a společně jsme ho pasovaly na nejlepší fitness motto všech dob. Jím zdravě, piju hodně vody, ke každýmu jídlu si dávám kopu zeleniny. Když mám hlad, tak se najím. Když mě honí mlsná, dám si ořechy nebo ovoce a když to prostě nejde vydržet, pošlu tam klidně čipsy nebo čokoládu, protože když je to jednou za čas, tak se svět nezboří. Dávám tělu to, co po mně chce a ono je mi za to vděčný a funguje. Nejsem vůbec nemocná, mám sílu na tréninky a je mi fajn. Zkuste se na chvíli vyprdnout na všechny ty fitness a jídelní trendy, který se na nás valí ze všech stran, a zamyslete se nad tím, co vám tělo říká.


Hned na začátek tady mám tuhle úžasnou dobrotu. Zdravý dortík se zakysanou smetanou a banány. Jako sladidlo jsem použila FlavDrops s příchutí bílé čokolády a je to fakt neskutečně dobrý. Ani se nechce věřit, že je to zdravý.  Recept TADY. Určitě ho vyzkoušejte! :-)

neděle 6. listopadu 2016

Říjnová šestka

Jsem tu s dalším měsíčním shrnutím. Říjen je jeden z mých nejoblíbenějších měsíců, protože prostě miluju podzim, ale to už všichni víte. Dlabali jsme dýni, pouštěli draka, trávili hodiny v lese, vařili dýňovou polívku po litrech, pili burčák, navštívili sklípek a pili burčák, tvořili jsme podzimní dekorace, hrabali zahradu, slavili, prozkoumali Prahu. Prostě skvělej měsíc s těma nejmilejšíma lidma. Já jsem do toho běhala, trénovala, pila hodně Redbullu, ještě víc kafe a občas mi taky docházely síly. Ať už v oblasti sportu nebo mateřství, ale to je asi (snad?!) úplně normální. Dnes mám pro vás pět věcí, které mě v říjnu zaujaly nebo okouzlily, tak pojďme na to :-)

1. Sclep Gym v Olomouci

Tohle je jeden z případů, kdy jsem fakt vděčná za sociální sítě. To bylo totiž tak. Zamilovala jsem se do kavárny Kafe jak lusk, při jedné návštěvě jsem dala fotku na instagram a za chvilku už jsem se seznamovala s Maruškou, která Lusk vede. Nejenom, že se díky ní dozvídám plno zajímavých věcí okolo kávy (a nikdy nikdy nikdy v životě už nevypustím z pusy slovo PRESO :D), ale taky jsem díky ní našla gym, ve kterým mě to fakt baví. Chodíme na individuální tréninky s Andrejkou a moje cvičení nabíra úplně novej rozměr. Cvičíme tak nějak všechno dohromady, od shybů, přes osu a TRX až po wallbally a já se nemůžu dočkat každýho dalšího tréninku. Andrejka mi sedla, protože je přesně takovej trenér, jakýho potřebuju. Žádný cukrbliky, žádný juchání a sladký řeči, ale jenom dřina. Stačí jeden pohled a prostě těch milion anglánů doděláte, i když už se vám chce umřít! Sclep je menší, útulnej, plnej milých lidí a najdete tam všechno, co k pořádnýmu tréninku potřebujete. Dávám deset hvězdiček z deseti a všem olomouckým moc doporučuju.

2. YouTube - Sarah a Camie

YouTube skoro vůbec nesleduju a to šílenství třináctiletých dětí mě trošku děsí, ale tyhle dva kanály prostě musíte znát. Sarah je strašně milá a přijde mi, že to má v hlavě fakt srovnaný, hlavně co se týče jídla. Nabádá lidi k tomu, aby jedli rozumně, jede hlavně funkční tréninky s vlastním tělem a čiší z ní úplně neskutečná energie. Fakt mě moc baví a to tělo - sen!!! :-)
Camie jsem objevila teprve nedávno a nejvíc se mi na ní líbí, že si na nic nehraje. Sedne před kameru a vy si připadáte, že si povídá právě s váma, jako se svou kamarádkou. Je na rostlinné stravě, ale nic vám necpe a ty její jídla budete chtít hned vyzkoušet, i když jste masožravci.
Jestli hledáte nakopnutí nebo inspiraci, tyhle dvě krásky vás určitě nezklamou.

3. Rozsviť Prahu s Adidas

Někdy v půlce října mi ve schránce přistál mail s pozvánkou na tenhle běh s Adidas a i když to pro mě znamenalo čtyři hodiny na cestách, neváhala jsem ani chvilku. Nebyla to žádná velká masovka, jen 200 lidí, a to mi vyhovuje. Dostali jsme svítící meče a vybíhali kolem sedmé večer z výstaviště v Holešovicích. Mohli jsme si vybrat mezi 6 km a 10 km trasou a taky jsme si mohli zvolit tempo. Buď relax a nebo závodní. Běžela jsem nakonec 10 km a trasa vedla Karlínem, což je tak nádherná část Prahy, že bych se tam nejradši odstěhovala :-) Cíl byl v Ogilvy, kde probíhala afterparty, ale jako zodpovědná (stará) matka, jsem si dala večeři a frčela domů. Po celé trase bylo asi šest stanovišť a všechny byly úplně kouzelný. Sprintovali jsme na pódiu a svým dusáním jsme rozsvěcovali nápis na fontáně nebo jsme se proplítali světelnou pavučinou a potom skákali přes svítící švihadlo - fakt úžasná běžecká akce, zatím asi nejlepší, které jsem se zúčastnila.


4. TRAIN HEART KEMP

V říjnu jsme taky měli další cvičící víkend na Ostružné a opět to bylo parádní. Má ještě vůbec cenu vám psát, jak skvělý lidi ke mně chodí cvičit? A jak moc jsem za to ráda?
Celej víkend jsme makali jak draci, smáli se, soutěžili, hecovali se, pomáhali si, hráli hry a užili jsme si to do poslední minuty. Už teď se těším na jaro a věřím, že ta moje parta taky :-)


Nejlepší okamžiky z celého víkendu? Ochutnávání zdravých dobrot, které připravili ostatní, mňam! :-)

5. Smoothie

Jeden článek o smoothie už na blogu je, ale v říjnu jsem mu (taky díky videím od Sarah) propadla mnohem víc a není den, kdy bych si aspoň jedno nedala. Buď místo snídaně a nebo po tréninku. Pijou ho se mnou i kluci a dostávají tak do sebe plno superpotravin, aniž by o tom věděli. Většinou mixuju špenát, mražené maliny nebo jahody, banán a přidávám acai, maca prášek a chia. Acai a macu mám z eshopu Iswari, pokud tam budete objednávat, nezapomeňte přihodit nepražené kakao a nějakou jejich snídaňovou směs, to je totiž božská mana! Já mám momentálně jahodovou s moruší a je stejně skvělá jako všechny ostatní.


6. Wayward Pines

A na závěr trochu kultury. U článku s filmovými tipy jste mi doporučovali seriál Městečko Pines, že by se mi prý mohl líbit. A líbí se mi. Moc!!! Ze začátku si budete říkat, že je to celý divný a co to tam je za magory. V půlce první řady vám prozradí pointu a pak už to pojede a vy se nebudete moci odtrhnout. Zatím jsou venku jen dvě řady po deseti dílech, tak se do toho pusťte a dejte mi vědět, co vy na to.



Mějte se hezky a příště si dáme další článek z kuchyně :-)

A.



úterý 1. listopadu 2016

Fitness Diář Fitshaker + soutěž

Já a diáře. Nekonečný příběh, o kterém jsem se už párkrát na blogu zmiňovala. Diářů a bločků mám plnou skříň. Jeden na přečtené knížky, další na zapisování uběhnutých kilometrů/odcvičených tréninků/progress ve skákání přes švihadlo a potom taky jeden na plánování výletů, další na nápady na dárky a takhle bych mohla pokračovat do rána. A co myslíte? Zapisuju si do nich? Ano! Vždycky asi tak týden. Jsem v tomhle prostě strašněj lajdák a potom si po nějaké době nadávám, protože bych se moc ráda podívala, jak jsem běhala před půl rokem a nebo jak se mi líbila tamhleta knížka. Na říjen jsem si dokonce dala jedno malé předsevzetí. Že se v tomhle směru zlepším. A co myslíte? Nene, nezlepšila. Když mi ale přišel tenhle fešák a já ho prolistovala, svitla mi naděje. Vypadá to totiž, že se konečně někdo trefil do toho, co potřebuju, abych nelajdala.


Je to jediná věc (plus ještě švihadlo), které odpustím, že je červená a to už je co říct! Hrozně mu to totiž sluší. Design uvnitř diáře je jednoduchý, černo-bílo-červený. Žádné zbytečné přeplácanosti. Jednoduchost a styl, takhle to mám ráda a jsem přesvědčená, že prvního ledna se můj život diářové rajdy změní! Doufám v to! :-)



V diáři najdete spoustu citátů, motivačních obrázků a taky krátké články plné tipů, které se týkají cvičení a zdravé stravy. Dokonce jsou v něm i recepty na zdravé rychlovky a jak už všichni víme, dobroty od Fitshakeru prostě vždycky stojí za to. Na začátku každého měsíce si můžete vepsat do kolonky svoje cíle a na konci zhodnotit, jak vám to šlo a jaké máte výsledky. Každý týden má svůj plánovač cvičení a kolonku na úkoly, které chcete zvládnout. V neděli si to všechno hezky odškrtáte a můžete na sebe být pyšní (a nebo taky ne! :D).




Já osobně jsem z diáře fakt nadšená. Líbí se mi zpracování, nápad, tak akorát prostor na moje moudra, růžová záložka, obrázky, prostě všechno. Stejně jako u kuchařky Z fitka do kuchyně (psala jsem vám o ní TADY) jde u diáře vidět, kolik dal práce a že byl opravdu vytvořen lidmi, kteří tomu rozumí a vědí, co my (většinou) ženský potřebujeme a co se nám líbí. Už se nemůžu dočkat, až to s ním 1.1 rozjedu. A vy můžete taky! :-) Dostala jsem totiž dva kousky navíc pro moje čtenáře, tak doufám, že vám udělají radost. O jeden si můžete zasoutežit na facebookové stránce RUN HEART a o druhý na mém instagramu. Přeju vám hodně štěstí a kdybyste náhodou nevyhráli, tak si můžete diář koupit TADY. Věřte mi, že těch 292 korun za to stojí, je totiž vážně boží.

Mějte krásný 1. listopad.

A.

úterý 18. října 2016

Tipy na knihy VIII.

Mám tady nachystanou obrovskou hromadu knížek, o kterých vám chci napsat, ale místo toho, abych psala recenze, tak čtu další a další knížky. #logika Zásobuje mě Martinus, babička, mamka, kamarádi a občas taky zásobuju sama sebe. Vždycky si říkám, že si večer sednu k blogu a budu psát a místo toho jsem tak strašně natěšená na to, jak se bude vyvíjet příběh, ve kterém jsem zrovna ponořená, že jdu radši číst. Dnes mám pro vás tři knížky, které mě zaujaly v poslední době a mám je čerstvě v paměti. Těch padesát, které čekají na zhodnocení už tolik v paměti nemám a přesně proto je potřeba ten čtenářský deník. Myslíte, že už jsem si ho založila? Odpověď je myslím jasná :D

Cecila Ahern: Flawed

O této knize jsem vám básnila už na instagramu (@aneta_spageta). Doporučila mi ji moje nejmilejší učitelka angličtiny a vzhledem k tomu, že mě už moc dobře zná, věřila jsem jí a knížku si koupila. I když mě trošku děsila angličtina a bála jsem se, že si knihu neužiju, v tomto případě mi nic jiného nezbylo, protože kniha zatím nebyla přeložená do češtiny. Zakousla jsem se do ní a za dva večery jsem ji slupla jako malinu, je vážně skvělá. Dystopie o mladé dívce, žijící ve společnosti, ve které jsou hříšníci ocejchováni písmenem F (flawed = vadný) a přichází tím o většinu práv. Nesmí vycházet z domu po jedenácté večer, musí dodržovat dietu, v autobuse jezdí na určených sedadlech, v obchoďáku smí nakupovat jen v určité sekci atd. Nejsou to zločinci, ale obyčejní lidé, kteří se něčím provinili. Nevěra, lež, pomluvy vůdců apod. Ti, kteří jsou "normální", cítí k F lidem odpor, ignorují je a dokonce mají zakázáno jim jakkoliv pomáhat nebo se s nimi bavit. Hlavní hrdinka Celestine vyrůstá v dokonalé rodině, je výborná studentka, chodí s chlapcem, jehož otec je hlavní soudce, který rozhoduje právě o tom, kdo je a kdo není Flawed. Její spokojený život, plný plánů do budoucna se otočí ve chvíli, kdy pomůže v autobuse pánovi, který je F. Celestine je zatčena a předvedena před soud. Začíná přemýšlet nad tím, jak mimo tenhle systém je a nechápe, že na to přišla až teď. Co je správné a kdo o tom rozhoduje? A jak to s ní dopadne? Postaví se a řekne, co si myslí, i když by kvůli tomu měla zkažený celý život? Nebo nechá rodiče, aby ji z toho vytáhli a bude žít dál v tom divném světě?
Skvělý příběh, moc doporučuju!!! Na jaře vychází druhý díl a já už nemůžu dospat :-)


Jenny Colgan: Ostrov s vůní čerstvého chleba

Další kniha od mojí angličtinářky. Není to můj oblíbený žánr. Všichni víme, že jsem černá kronika a ráda sama sebe děsím, ale když mi ji paní učitelka popsala, musela jsem si ji půjčit. Přečtu pár stránek a uvidím, řekla jsem si. Je to ženský román, ale žádná typická slaďárna. Jednoduchá a milá oddychovka. Hlavní hrdinka přijde o práci, o manžela a přemýšlí, co dál se životem. Rozhodne se přestěhovat na ostrov, na kterém dávají lišky (no asi spíš papuchálci) dobrou noc, aby zjistila, co vlastně chce. Má to být jen na přechodnou dobu, až se vzpamatuje ze všech svých životních krachů, vrátí se zpátky do města. No, nevrátí :-) Otevře si pekárnu, která se během chvilky stane nejoblíbenějším krámkem na ostrově. Najde si přátele, lásku, prostě klasika. Ale jak říkám, klasika, která není přeslazená a je moc miloučká. Myslím si, že tohle je ideální dárek na Vánoce pro maminky a babičky, které tento žánr vyhledávají. Jo a na konci je i pár receptů přímo od autorky knihy. Já se chystám na bagely :-)


Jodi Picoult: Nejsem jako vy

Na závěr tady mám knihu od jedné z mých nejoblíbenějších autorek. Četla jsem od ní skoro všechno, co vyšlo, ale tahle kniha si podle mě jednoznačně zaslouží první příčku. Mám ráda všechny její knihy (Vypravěčku a Je to i můj život jsem četla několikrát), ale tahle mě bavila tak moc, že jsem skoro ani nechodila spát, abych věděla jak to dopadne. Je to příběh o autistickém klukovi, který má Aspergerův syndrom. Kniha je psána z jeho pohledu, z pohledu jeho matky, bratra, právníka atd., což je super, protože uvidíte příběh ze všech stran a uděláte si tak lepší obrázek. Jacob je osmnáctiletý kluk, který na první pohled působí úplně "normálně", ale kvůli jeho nemoci má spoustu problémů. S komunikací, empatií a s lidmi obecně. Jeho pohled na věc mi několikrát otevřel oči a jen jsem přikyvovala. "Proč se mám někoho ptát, jak se má, když mě to nezajímá?" "Proč se vy, lidi, smějete, když nejste šťastní?" "Proč musím té paní pochválit účes, když se mi vlastně vůbec nelíbí?" "Proč mi máma říká, že je šťastná a přitom pořád tajně brečí?" Přišlo mi neskutečný, jak Jodi skvěle popsala náhled do duše těchto lidí. A taky do duše jejich rodičů. Maminka Jacoba se o něj stará na plný úvazek, miluje ho, nelituje toho, že má "jiné" dítě, ale je to pro ni náročné a uvědomuje si, že už nikdy nebude mít "svůj" život. Jeho bratr ho má rád, ale na druhou stranu je taky nešťastný z toho, že se všechno točí kolem Jacoba a jeho záchvátů. Přijde si méněcenný a děsí ho, že až se o Jacoba nebude moci starat máma, bude na řadě on.
Jednoho dne se najde Jacobova ošetřovatelka a zároveň jediná kamarádka, kterou kdy měl, mrtvá. Spoustu důkazů jasně ukazuje na Jacoba, zatknou ho a stává se hlavním podezřelým. Jako autista snáší strašně těžko jakékoliv změny a narušení jeho rituálů, takže pobyt ve vězení je pro něj zničující. Začně ubližovat sám sobě, jeho stav se horší a jeho maminka, společně s právníkem, začnou bojovat o to, aby ho dostali ven. Není jednoduché přesvědčit soud, že musí mít J. zvláštní podmínky, protože Asperger není psychická porucha, která se u soudu normálně uznává. Proces je to šílený, už jen proto, že Jacob není schopný projevovat jakékoliv city, takže vypadá jako chladnokrevný vrah a čím dál tím víc to vypadá, že to opravdu udělal.
Tak co? Jste napnutí? Tak šup na čtení, stojí to za to!


Máte pro mě taky nějaké tipy? A četli jste některou z těchto knih? Budu se těšit na vaše kometáře :-)

Čtení zdar!

A.

PS: Jsem v partnerském programu Martinus a všechny odkazy jsou prokliky do knihkupectví, takže když si u nich některou z knih koupíte, přistane mi pár kaček do kasičky na další zásobu čtení :-)